2. 12. 2017

Tak jak je to s těmi posuny pólů?

Přiznám se, že teorie o posunu pólů před několika málo stoletími mně připadala… jak to jen kulantně říci… poněkud úsměvná. Taková událost by se přece musela nějak odrazit v kronikách nebo historických dokumentech!

zdroj
Jenže... písemné zprávy je tak snadné zfalšovat, zničit, znevěrohodnit, nahradit opisy! Kdo se alternativní historií už nějaký čas zabývá, ví o tom své. Ono je asi spíš potřeba hledat svědectví nikoli ve psaném slovu, ale mezi pomyslnými řádky psanými prostředím, ve kterém žijeme.
Co třeba ony tak často propírané zasypané domy? 
Proč ne? Ale kdo zažil před pár lety na vlastní kůži povodně na Moravě a pak v Čechách, ten to vidí realisticky. Sama jsem odklízení následků zažila, a tak vím, že pokud by nebylo obrovského a vyčerpávajícího úsilí přičinlivých rukou, ty domy utopené v bahně by za nějaký čas naši potomci klidně mohli považovat za následky globálního kataklyzma. Tudy tedy myslím cesta nevede.
A máme jiné možnosti? Dá se nějak zjistit, zda pomůcky k určování světových stran ukazovaly středověkému člověku stejným směrem jako nám?
Dá.

Existuje totiž něco, čemu se říká „orientované stavby“. Jsou to kultovní, náboženská místa, která z určitých důvodů měla být orientovaná nějakým směrem. U nás jsou to především katolické kostely. Když jejich dávní projektanti vybírali parcelu, měla být nejen na energeticky silném místě, ale zároveň orientovaná tak, aby kněžiště směřovalo buď na východ, nebo ke Svaté zemi. A tento kánon se před staletími důsledně dodržoval - tedy vezmeme-li v úvahu skutečnost, že jejich měřicí přístroje nebyly zrovna výkřikem moderní techniky. Tato zvyklost se dodržovala po celý středověk, ale v pozdějších staletích už došlo k uvolnění a orientované stavby postupně přestaly být orientovanými a pro jejich umístění byly rozhodující možnosti daného prostoru a působivost určitého pohledu.
Takže jednoduchou úvahou docházím k tezi, že stačí zjistit, jak na tom jsou naše kostely, a budeme mít ve věci jasno. Jdeme na to.

Pro svůj malý soukromý výzkum jsem si vybrala určitou část naší republiky, kde se dá očekávat průměrné zastoupení jak měst, tak i vesnic a vesniček. Byl to zhruba čtyřúhelník vymezený městy Kutná Hora – Humpolec – Nové Město na Moravě – Vysoké Mýto, nějakých dva a půl tisíce čtverečních kilometrů. V tomto prostoru jsem si za pomoci aplikace mapy.cz našla katolické kostely (ale už nikoli kaple a kapličky). Netvrdím, že jsem našla všechny, ale jsem přesvědčená, že jsem toho moc nepřehlédla.
Celkem jsem zde zjistila 162 katolických kostelů, z toho 61 jich bylo postaveno v takzvaném "novověku", tedy v době od 16. století po současnost, a nebyly orientované (to znamená, že každý si stojí jinak). Z dalšího sledování jsem je tedy vyřadila.
Zbývajících 101 kostelů bylo postaveno nebo v historických dokumentech připomínáno v době do 14. století včetně. Nenašla jsem ani jeden kostel, který by byl postaven ve století 15.; v době husitských válek tu asi katolicismu pšenka zrovna nekvetla, nicméně toto století se mi vyjevilo jako určitý nápadný předěl. 
Když jsem prozkoumala orientaci těchto starých církevních staveb (nebo pozdějších rekonstrukcí, ale na zachovaných původních základech), došla jsem k tomuto výsledku:
26 jich směřovalo buď k východu, nebo k jihovýchodu – tedy ke Svaté zemi.
Zbývajícím 75 stavbám byla přisouzena orientace, jakou vidíme také na naší nejvýznamnější sakrální stavbě – katedrále sv. Víta na Hradčanech (výstavba započata r. 1344) - tedy zhruba na severovýchod:


Stejně jsou orientovány i nedaleko stojící bazilika sv. Jiří a kostel Všech Svatých, podobně kostel sv. Benedikta na Hradčanském náměstí, kostel Narození Páně o kousek dál a s malými odchylkami pak všechny původní kostely na Starém Městě. To už myslím o čemsi vypovídá.
A nyní pro ilustraci vybírám ještě pár ukázek ze zkoumané oblasti, tedy mimo území hlavního města: 

Kostel sv. Víta
Bojanov
Zmiňován r. 1350.






Kostel sv. Petra a Pavla
Čáslav
Raně gotický kostel ze 13. století byl postaven na místě románského kostelíka sv. Michala.







Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Habry
Vystavěn na základech původního románského kostela sv. Petra a Pavla ze 13. stol.





Kostel Panny Marie Na Náměti
Kutná Hora
Kostel, který náleží k nejstarším kamenným svatyním, součást městské památkové rezervace.








Kostel Nejsvětější Trojice
Kameničky
Kostel zbudovaný v letech 1764-66 v barokním slohu se nachází na místě původní dřevěné gotické stavby.





Kostel sv. Bartoloměje
Tis, Kněž
Zbudován ve 13. stol., později upravován.






Kostel Jména Panny Marie
Vyskytná
Založen r. 1290.






Kostel sv. Vavřince
Vyskytná nad Jihlavou
Zmiňován v roce 1303.




Kostel sv. Mikuláše
Humpolec
Nejstarší stavební památka města založená želivskými premonstráty.





Kostel sv. Máří Magdalény
Dolní Cerekev
Původní dřevěný kostel z r. 1224 vyhořel a byl nahrazen kamennou stavbou.







Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Havlíčkův Brod
Raně gotický kostel je dílem Řádu německých rytířů z konce 13. století.






Kostel Zvěstování Páně
Horní Cerekev
Původně dřevěný kostel byl v 15. století přestavěn goticky.






Kostel sv. Jana Křtitele
Chrast-Skála
Základy kostelíka pocházejí z doby kláštera v Podlažicích.







Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Chvojno
Zbudován na konci 13. stol.






Románský kostel sv. Jakuba
Jakub
Románský kostelab byl postaven ve 12.stol. Vysvěcení 1165






Kostel Narození sv. Jana Křtitele
Krásná Hora
Původně gotický kostel ze 14. stol přestavěn koncem 17. stol na barokní.





Kostel sv. Markéty
Křestice
Pochází ze 14. stol., kolem poloviny 17. stol. zbarokizován.






Kostel sv. Bonifáce
Čáslav-Lochy
Gotický kostel ze 13. století a je pozůstatkem tvrziště Lochy.







Chrám sv. Barbory
Kutná Hora
Chrám byl založen kolem r. 1388







Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
Kutná Hora
Na místě dnešního kostela stával románský chrám založený v r. 1142, zničen v poslední čtvrtině 13. století. V letech 1280-1320 byla vystavěna nová gotická dnes pětilodní bazilika.




Kostel Všech Svatých s kostnicí
Kutná Hora-Sedlec
Kostelík byl vystavěn ve 14. století. Pohřbívalo se tu už o morové ráně 1318.






Kostel sv. Markéty
Lučice
Gotický kostel z 1. poloviny 14. stol.






Kostel sv. Bartoloměje
Otradov
Původně gotický kostel ze 14. stol.





Kostel sv. Ondřeje
Pohled
Základní kámen raně gotické stavby byl položen r. 1265.





Kostel sv. Václava
Přibyslavice
Pochází z konce 13. stol.






Kostel sv. Jakuba Staršího
Raná
Původně gotický kostel uváděný již r. 1350. 






Kostel Všech Svatých
Žumberk
Pochází ze 14. stol.







Kostel sv. Martina
Třešť
První zmínka o něm pochází z roku 1349.






Kostel sv. Štěpána
Seč
Barokní kostel postavený na románských základech.






Kostel sv. Mikuláše
Skuhrov
Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. stol.






Kostel sv. Anny
Smrček
Původně gotický kostel z poloviny 14. stol.






Kostel Navštívení Panny Marie
Sobíňov
Původní kaple byla ve 13. stol. rozšířena na kostel.






Kostel sv. Kateřiny
Stříbrné Hory
Nachází se na místě původní gotické stavby, ze které se dochoval hrotitý portál mezi podvěžím a lodí.





Kostel Navštívení Panny Marie
Třebětín
Původně gotický kostel ze 14. stol.






Kostel sv. Michaela
Uhelná Příbram
Vybudován v letech 1348-50.







Kostel sv. Petra a Pavla
Úsobí
Původně gotický kostel ze 13. stol.






Kostel sv. Václava
Ústí-Branišov
Zmiňován r. 1384.





Kostel sv. Jakuba Staršího
Vlkaneč
Zmiňovaný r. 1352. Přestavěn a zvýšen v letech 1590-92.






Kostel Všech svatých
Vlkaneč-Kozohlody
Pochází ze 2. poloviny 14. stol.






Kostel sv. Mikuláše
Vysočina
Původní gotická dřevěná svatyně byla založen před r. 1350.







Závěry:
Na základě jednoduchých počtů mi tedy vychází, že při stavbě tří čtvrtin středověkých kostelů ve sledované oblasti nebyl dodržen církevní kánon, protože nejsou orientovány východním směrem a už vůbec ne ke Svaté zemi. Jejich osa s menší či větší odchylkou směřuje zhruba k severovýchodu.
Nezaujatý pozorovatel by řekl, že všichni stavitelé těchto kostelů si půjčovali tentýž (poškozený) kompas. Já, pokud bych byla hodně odvážná, bych konstatovala, že kompas byl v pořádku, ale sever nejspíš nemusel být tam, co dnes. Ale vy si rozhodně udělejte závěr sami.

Moje pátrání si samozřejmě nechce hrát na solidní výzkum a berte je jen jako určitou zajímavost. Bylo by však jistě užitečné porovnat podobná zjištění i z dalších oblastí. Možná by mé výsledky potvrdila. 
A možná taky ne.

©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

38 komentářů:

  1. Paradne, dakujem/e za naznaceny smer uvazovania. Urcite si to treba overit aj mimo uzemie CR v navaznosti na roky konstrukcie kostolov. Vybrat kostoly na uzemi europy napr. okolo roku 1300 a metodicky postupovat naznacenym sposobom az do roku 1450. Moze byt z toho sice casovo narocny ale zaujimavy a hodnotny research. Uvedene obdobie, priblizne polovica 14. storocia je spominana ako obdobie hrozy a nestastia I. Velikovskym v jeho knihe Ztrata pamati ludstva, str. 109-114. O posune polov zase poskytuje indicie v knihe Svety v kolizi.

    OdpovědětVymazat
  2. Sám nejsem zedník ani stavitel, ale rodinný dům jsem vlastníma rukama postavil a to jsem před tím nikdy nedržel cihlu v ruce a co rozhodně nejsem, je perfekcionalista. Základy jsem také vyměřoval sám a nakonec jsem se sekl jen o jeden centimetr. Takže se mi nechce věřit, že by se, jak tvrdí wikipedie, stavitelé, kteří na rozdíl ode mne nebyli žádná stavitelská ořezávátka, prostě sekli klidně i o 30°.
    Pokud by si někdo dal podobnou práci, jako Vlabi, chtělo by to z místa, které je od toho z článku co nejvíce vzdálené(nejlépe mimo Evropu), aby se mohl pomocí triangulace zjistit přibližný zeměpisný pól.
    (Spekulace) - ten rozdíl ve směřování staveb by mohl být způsoben dočasným rozkolísáním zemské osy při její prudké změně (kdo si někdy hrál z káčou, ten pochopí).

    PS: Všímaví lidé zaznamenávají, že Slunce letos vychází a zapadá v jiných místech, než tomu bývalo dříve a ten posun se zvětšuje. Média však raději informují o zajímavějších věcech, jako třeba kdo si nechal ze strachu z rakoviny z preventivních důvodů uříznout to či tamto (jak to budou řešit u mozku?) :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ""PS: Všímaví lidé zaznamenávají, že Slunce letos vychází a zapadá v jiných místech, než tomu bývalo dříve a ten posun se zvětšuje."" !!!!

      Díky za tuto informaci, kterou potvrdím svým pozorováním! Od roku 2005 do roku 2013 jsem si vlastnoručně (doslova každý hřebík či lepidlo) stavěl pasivně energetický rodinný domek, dvojpodlažní dřevostavbu, kterou jsem orientoval štíty směrem východ-západ a to v severním podhůří Beskyd s vrcholy hlavního hřebene 500 - 800 m.n.m.
      Od té doby sleduji místní podnebí (oslunění, směry větrů, denní teploty) za účelem výpočtů osálání mé stavby. V letech 2012 - 2015 přesně o zimním slunovratu vycházelo slunce v 8 hodin 12 minut mezi Javorníkem a Dlouhou a poté sledovalo hřeben Beskyd asi 100 m nad vrcholy lesa (nikdy nebylo v zákrytu hřebene) a zapadalo asi v 16 hodin a 15 minut. proto mne v roce 2016 v den zimního slunovratu překvapilo, že slunce vyšlo ažv 8 hodin 28 minut a to mezi Dlouhou a Krátkou a posléze zapadlo za vyšší vrchol Hundorfa i za následující vrchol Huštýna. Do té doby ani nejnižší slunce (zimní slunovrat) za hlavní hřeben Beskyd nikdy nezapadalo. Průser, něco hrozného se děje, protože mnou odhadnutá odchylka zemské osy je asi o 3 stupně, takže deklinace (odklon osy Země od roviny oběhu = 23,4 stupně)dnes činí asi 26,8 stupně, což znamená výraznou změnu klimatu v jednotlivých ročních obdobích, zejména v mírných pásmech kde žije 75% populace planety. Odtud pochází povodně, hurikány a cyklony a možná i zemětřesení. Zkrátka klimateroristi dostali od globálního predátora do pazourů novou hračku a hned ji na lidstvu vyzkoušeli.
      z Beskyd dne 12. 12. 2112 Ďuro Trulo alias Somárik Sprostučký

      P.S: všimli jste si, že letos černý bez a lípa kvetly týden místo 4, že nebyly klíšťata (jsem pejskař), bylo málo much a ovádů a včely jsou výrazně menší???

      Vymazat
    2. Ďuro,
      myslím si, že zdaleka ne vše, co člověk považuje za změnu k horšímu, je opravdu změna k horšímu. A navíc, zdaleka ne každá změna, obzvláště takhle velká, je způsobena člověkem.
      Zkrátka někdy je mrak opravdu jenom mrak a není třeba za ním vidět třeba zkázonosnou pazouru GP (ten teď koukám hodně frčí) :-)

      Vymazat
    3. Jééé, nejsem blázen! Fakt jsem už o sobě pochybovala, když mi východy Slunce neseděly. Přesvědčovala jsem sama sebe, že se asi dívám v jiný čas.

      Vymazat
    4. Osobně si myslím, že posun pólů je na GP moc jednoduchá záležitost.
      Na GP mám svůj (možná hloupý) názor, ale podle mě je GP hodně hloupý (ještě víc, než tenhle můj názor :-D ). Prostě mi přijde, že všechno dělá moc složitě, komplikovaně - politika, ekonomika, nové viry a bakterie... Strašně tlačí na pilu. Chytrý "člověk", opravdu chytrý, přeci dělá věci jednoduše a stejně efektivní, ne-li více.

      Vymazat
    5. Také jsem si toho všiml, už někdy na jaře(?). Často jezdím po ránu na kole do práce a za těch pár let vždy zdravím vykukující Slunko nad kopci. A letos vykukuje jinde. Nevím, jestli je to změna k horšímu, ale všiml jsem si, že letos je začínající období dešťů ve světě trošku živější:-) I u nás v podstatě skoro 3 týdny s občasnými přestávkami pršelo. Jen od Japonska přes Indonésii, Malajsii, Vietnam, Indii, Řecko, Itálii, Španělsko po Peru a Floridu je to opravdu výživnější:-)
      Stačí si najít videa od 5-15.11., a samozřejmě v u nás ve zprávách jen samá levá-pravá divadla a nebo ty obřízky:-)
      https://youtu.be/jng-Abbgtfo
      nenimito

      Vymazat
  3. Anonyme a Michale,
    ono to mimo naši republiku bude daleko složitější, protože ne všude mají vymakanou aplikaci mapy.cz, která z leteckého pohledu ikonou označí všechny kostely v dohledu a navíc při kliknutí na kteroukoli z nich hned vyjede základní informace o objektu. Navíc v češtině.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná se časem najde někdo z dálav, kde také mají vymakané aplikace a kdo by chtěl spolupracovat na podobných projektech :-)

      Vymazat
  4. Jeden z posledních, co jsem osobně potkal, z nejstarších a s podle mne původním půdorysem, je kostel Nejsvětější Trojice Valašské Meziříčí.
    https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/128327/2_ArchaeologiaHistorica_38-2013-2_3.pdf
    (i když by mne střašné zajímalo, co je pod ním, ale nedostal jsem se tam)
    A když si dám měření vzdálenosti směrem na GreenLand, v směru zdí, tak to celkem sedí.... trochu mi zujala i ta výška nad mořem na druhé straně:-)
    http://volny.cz/nenimito/NejsvetejsiTrojice.JPG

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pak mi napadla ještě jedna věec.....
      http://www.osel.cz/3383-kolik-severnich-polu-ma-zeme.html
      nenimito

      Vymazat
    2. nenimito,
      přesně tomuhle guláši jsem se chtěla vyhnout :-)))

      Vymazat
    3. Ještě k tomu Grónsku: alternativci, kteří se touto věcí hlouběji zabývají, se domnívají, že předchozí "severní pól" :-) se nacházel v Nebrasce, čemuž by v ČR odpovídal odklon od severního směru až 45° (tomu by odpovídala např. poloha kutnohorského kostela Panny Marie Na Náměstí) a o Grónsku mluví jako o poloze tomu ještě předcházející.
      http://www.tart-aria.info/orientacija-drevnih-hramov-starye-poljusa-razlomy-ili-setka-hartmana/

      Vymazat
    4. VlaBi, také jsem jen dal info, neměl jsem odvahu to rozebírat:-)

      Ono by to klidně mohlo souviset s tím, proč na mnoha starších mapách je severní amerika celkem "čistá". Teda, pokud pominu to, že byla "objevena Kolumbem".
      nenimito

      Vymazat
  5. Zasypané budovy IMHO nejdou v žádném případě "hodit" na povodně, protože jsou zasypané úplně stejně, ať už jsou podél řeky nebo na kopci vysokém desítky metrů. Často jsou taky budovy na vrcholku kopce zasypané například z půlky, a jíl a zemina má sklonu úhel 20-30*, což taky nijak nejde při povodni.

    OdpovědětVymazat
  6. To nejsou naše kostely, to jsou okupantské policejní stanice na bonzování a roznášení zla do našich zemí. Stojí na původních našich světištích.

    OdpovědětVymazat
  7. Veľmi zaujímavé postrehy. Vďaka za ne.

    Pozrel som sa, ako to zhruba vyzerá na Slovensku. Urobil som si iba povrchný prieskum a výber som zúžil na najstaršie slovenské mestá. A z tých som ešte vybral tri s dominantnou hlavnou ulicou (teda nie námestím). V Košiciach bol dóm postavený koncom 14. začiatkom 15. storočia. Teraz je presne na východ, ale bol postavený na starších základoch. Našiel som článok miestneho historika, ktorý o staršom kostole píše: "Tento kostol stál iba o chlp mimo os súčasného dómu, čo snáď (teda ten posun) ani nemusíme brať do úvahy."
    https://kosice.korzar.sme.sk/c/4507683/historia.html
    Kostol v Prešove bol postavený rovnako na starších základoch koncom 14. storočia, teraz je tiež orientovaný na východ, ale tiež akosi "neprirodzene" vzhľadom k hlavnej ulici.
    Všetky kostoly v historickom centre Trnavy sú však orientované približne presne tak, ako tieto v tomto článku. Teda nie na dnešný východ.

    Čo je však až mrazivo presné u všetkých troch starých miest, je azimut 340°, teda odklon smerovania hlavnej ulice približne presne 20° na severozápad, teda na Grónsko.

    Súhlasím, toto stojí za preskúmanie. Plus-mínus okolo roku 1350 (podľa nášho dnešného rátania) sa muselo niečo mohutné prihodiť.

    Carelia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by potom aj korelovalo s čiernou smrťou 1348-1349, keď čierna smrť mohla byť dôsledkom tejto udalosti.

      Vymazat
  8. Děkuji za velmi zajímavý článek.

    OdpovědětVymazat
  9. https://dennikn.sk/160769/kostoly-slovenska-mapa-fotky/
    Kto by mal záujem na tomto odkaze su vsetky kostoly na Slovensku, aj podľa cirkvi a časového obdobia :)
    Jyva

    OdpovědětVymazat
  10. Odporucam precitat knihu " Hledani mesta bohu" od Ernsta Muldaseva, kde sa zaobera prave myslienkou posunu severneho polu. Pravidelne v intervaloch 6666 rokov vraj dochadza k posunu polu, predchadzajuci pol bol v oblasti hory Kailas v Tibete. Posun zemskej osi je o 60°.
    Max

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Muldašev stavěl na mnoho teorií i předpokladů na Rerichovi, takže od sebe nejsou moc vzdáleni. Trošičku problém vidím v tom, že Rerich spolupracoval velmi úzce s tajnou policií meziválečného Německa, které mělo v podstatě "zákaz" po 1.sv. vyvíjet jakékoliv vojenské technologie a díky tomu "spolupracovali" s tajnou z SSSR na vývoji vzniku raketových pohonů právě z poznatků ze "spolupráce" s Rerichem, a později se to celé přesunulo od teorií k praxi u Baltu. Stejně jako vlastně, že úplně všechny důstostníky(i ty tajné) budoucí německé armády "vyškolily" v akademiích v SSSR. Tím netvrdím, že Muldašev je špatný, jako doktor určitě výborný. Jen si myslím, že to s těmi jeho knihami a JEHO myšlenkami v nich, nikoliv někoho jiného, to může být poněkud schválně zavádějící "na jinou stopu", podobně jako Sitchin a jiní, někým dobře placení. Ale jen teorie....
      nenimito

      Vymazat
  11. Když si vezmete kostel Sv. Štěpána ve Vatikánu, který je z 5. st., tak má naprosto stejný posun. Jen mi není jasné, kterými přístroji tenkrát sever zjišťovali. To je celkem zásadní!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mekky,
      přesně to mi po celou dobu vrtá hlavou, protože to je opravdu zásadní otázka. Dost jsem po tom pátrala, ale nikde nic. :-(

      Vymazat
    2. Ja tedy nevím, ale přijde mi, že tenhle kostel je orientovaný o 180° než ty u nás.... ale třeba to přijde jen mně:-)
      nenimito

      Vymazat
    3. Hovorí sa tomu "tieň". Pekných pár storočí pred stavbou akýchkolvek kostolov sa celkom bežne využíval v slnečných hodinách. Ani ten najlepší kompas na svete sa v presnosti s ním pri určovaní svetových strán nevyrovná... hunter

      Vymazat
    4. nenimito,
      s Vatikánem je přece všechno obráceně, než by mělo. :-)

      Vymazat
    5. huntere,
      my už jsme tady docela velký kluci a holky a neřešíme, jak dříve zjišťovali světové strany, ale jakou metodu konkrétně používali při stavbě kostelů, víš? :-)

      Vymazat
    6. Vla Bi, ale to je důležité, protože jestli pomocí stínu, tak se nejedná o magnetický pól, nýbrž geografický!

      Vymazat
    7. Mekky,
      a o to právě jde. :-)

      Vymazat
    8. Vla Bi, já jen, že na konci článku máš napsáno "půjčovali tentýž (poškozený) kompas" a ten ukazuje magnetický pól!

      Vymazat
    9. Aha :-)
      To byl jen takový "ftípek".

      Vymazat
  12. Vyzera to, ze ide o rozdiel od 10 do 30 stupnov. Z akeho dovodu, mozno len ista tolerovana nepresnost, zvlastnosti parcely, ziadana slnecnost vid. posledny link na studiu v slovencine.
    Studie k orientacii kostolov:
    https://www.researchgate.net/profile/Ian_Hinton a
    https://www.academia.edu/3876168/The_orientation_of_churches_Some_new_evidence
    a https://www.suh.sk/obs/slnsem/23css/42w.pdf

    A este taka zaujimavost: http://archive.worldhistoria.com/compass-in-india_topic17077.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K té zajímavosti. Ta nepřekvapuje u národa, který ve svých eposech zmiňuje létající vozy/stroje, města plující oblohou či zbraně schopné zničit "světlem" či "zvukem" celá území, atd...

      Vymazat
  13. to Hunter: Takže to znamená, že se nejedná o sever magnetický, ale geografický! V tom případě by kolem roku 1300 nenastal posun magnetického pólu, ale nastal by posun/náklon zemské osy (nebo významný posun zemských desek, ale to mi přijde nepravděpodobné)!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prvá písomná zmienka o kompase pochádzá z 9 storočia (Čína) nášho letopočtu, už v tom čase poniektoré kostolíky pár storočí stáli... hunter

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  14. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.