30. 11. 2017

Kurz tartarologie 7

Abul-Ghazi Bajadur-chán o posunu pólů

Záhy po nástupu na trůn poslal chán Mangu svého bratra Galaku s velikým vojskem, aby vybojoval zemi íránskou a dosadil jednoho člověka z rodu Ujrattů jménem Argun-Aka za vládce Chorezmu. Ten pak vládl deset let a po té zemřel.
Sám Galaku pochodoval do nitra Íránu a pobil všechny národy, které nesly jméno Mulagaida i s jejich vládcem kalífem Imotasim. A neukryl zbraň, dokud nepokořil všechny země íránské.

27. 11. 2017

Emoce jsou nástroj


zdroj: google.com
Sice jsem tu nedávno dal článek na obdobné téma, ale i tak doufám, že tímto ho aspoň doplním. Psal jsem, že ve skutečnosti nejsou žádné dobré nebo zlé emoce. Emoce jsou totiž nástroje. Pravděpodobně doslova, jen se to nedá pár větami uspokojivě vysvětlit. Použiju-li podobenství, pak například kuchař používá jako nástroj třeba nůž. A to ne jeden. Na zeleninu je vhodný jeden, na maso jiný, stejně tak jako třeba na pečivo nebo sýr. Nůž je prostě nůž. Nelze tvrdit, že nůž je špatná věc, protože už usmrtil spoustu dobrých lidí. Stejně i oheň, na kterém kuchař připravuje jídlo. Je oheň špatný, protože dokáže ničit i zabíjet?
Totožně se to má s emocemi. Možná s tím někoho nakrknu, ale ať. Tvrdit, že jsou špatné či zlé emoce, je z mého úhlu poznání sluníčkářský pohled na věc. Je to totiž stejné jako s oněmi nástroji, které používá náš kuchař: záleží na tom, kdo a jak daný nástroj použije či používá. Je použit konstruktivně nebo destruktivně?

25. 11. 2017

Vědomí a Mysl

Díky jednomu našemu skalnímu čtenáři a jeho neztenčující se zásobě poněkud jednotvárných komentářů jsem se dokopal k něčemu, co jsem chtěl už dávno, ale lenost stále vítězila. Udělám výjimku a tentokrát nepůjde o můj vlastní text, nýbrž o zkorigovanou část knihy, kterou jsem si musel přečíst třikrát, než jsem došel do stavu, kdy jsem text konečně přijal. Předtím jsem cokoli, co dávalo levé hemisféře důležitou, nebo dokonce důležitější funkci než hemisféře pravé, kategoricky odmítal. Nyní jsem ho přijal nikoli jako nějaké informace zvenčí, nýbrž jako potvrzení vlastních poznání někým dalším se stejným poznáním.
A jelikož jsem nenašel dostatek vůle svůj pohled na věc sepsat srozumitelně a protože jsem si řekl, že psát něco, co již napsal někdo jiný a lépe, je vlastně mrháním času, donutil jsem se alespoň danou stať najít, přepsat a snad funkčně zkorigovat. Ještě před samotným textem jsou vysvětlivky k několika názvoslovím v textu použitým. I když z důvodu vytržení z kontextu celé trilogie knih může dojít k neúplnému pochopení, nechám vysvětlivky přesně tak, jak je autor uvedl v knize. Třeba to někoho dotlačí si knihy přečíst. Fenomén (OOBE), kterým se autor v dílech zabývá, pro mě osobně není něčím neznámým, nýbrž osobní zkušeností (ZDE a ZDE), tudíž z mého úhlu pohledu jsou informace více než relevantní. Text níže uvedený pochází z knihy Návrat k pramenům od spisovatele a průkopníka v oblasti výzkumů OOBE Roberta Monroa, který nebyl ani ždibec ezoterikem a jehož čistokrevně vědecký přístup je to, zač ho obdivuji. Pro případné zájemce první díl trilogie je Cesty mimo tělo, druhý Daleké cesty.
MichalB

Pravá hemisféra - ta část mozku-vědomí, která vyzařuje z našeho Vnitřního já, jež bylo přítomno u počátků našich lidských zkušeností;
Levá hemisféra - současné společensko-kulturní označení pro intelektuální, logickou a racionální část našeho tradičního procesu myšlení;
Odlišný pohled - soubor poznání po odečtení okouzlení náboženskými věroukami a zvířecích pudů;
Systém pozemského života - uspořádaná oblast časoprostoru, který obýváme;
Tam - energetické spektrum M-pole v nefyzické formě oddělené od časoprostoru;
M-pole - nefyzické energetické pole, které prostupuje časoprostorem včetně našeho Systému pozemského života, které však není součástí současných vědeckých studií či poznání.

Současné teorie mají za to, že kromě aktivit, jejichž podstatou jsou zvířecí instinkty, je naše myšlení rozděleno do dvou základních kategorií. Můžeme je rozdělit na ty, které vyvěrají z levé mozkové hemisféry, a na ty, které naopak pocházejí z hemisféry pravé. Pamatujte si ale, že tyto názvy jsou pouze symbolické a pouze velmi volně provázány s tím, co si pod pojmem „levý" a „pravý" obvykle představujeme.

23. 11. 2017

Kód trojjedinečnosti: Znovuobjevená dávná "univerzální víra"

Richard Cassaro je specialistou na starověké náboženství a tajné společnosti. Jeho nová kniha Written In Stone odhaluje vizuální důkazy o "tajném kódu" skrytém v architektonických fasádách nejslavnějších gotických katedrál světa. Tvrdí, že kód předává starodávné poselství, které do nich uzamkli stavitelé těchto katedrál - svobodní zednáři.


Kniha popisuje zcela bezprecedentní archeologický objev, který spojuje civilizace stavějící pyramidy a ukazuje, že všechny "praktikovaly" tutéž Univerzální víru. Při povrchním pohledu se tento objev může zdát jednoduchý: jde o objev klíčových architektonických paralel, které tyto civilizace sdílely a které jsou stále viditelné v ruinách jejich chrámů. Tyto paralely můžeme vidět na těchto fotografiích:

19. 11. 2017

Megality hovoří 2

1.
- předchozí část -

Hned na začátku by bylo správné si ujasnit termíny, jak je to obvyklé u vzdělaných lidí. Ale protože tato práce není vědeckým pojednáním, mohu si dovolit určitou svobodu. Avšak obětovat objektivitu by zase nebylo tak úplně správné. Takže pokud mluvíme o megalitech, máme právo tento výraz používat, když hovoříme o „ostancích“ (ojedinělých skalách)? Z pohledu oficiální vědy – ne.

15. 11. 2017

Návrat ke kořenům?



Když bych si několik příštích řádků někde přečetl před nedávnou dobou, jen bych si zaťukal na čelo a pomyslel si určitě něco povýšeného. 

Kdysi dávno, ještě před tím, než se u mě probudil zájem o duchovno, jsem byl takový, jaký jsem byl. Nechci zmiňovat své vlastnosti, které jsou obecně vnímány jako dobré, a tak zmíním ty druhé - takzvaně zlé: byl jsem výbušně vzteklý, uměl jsem závidět, nenávidět, byl jsem silně egoistický, v mnoha směrech namyšlený a ještě pár dalších černých puntíků. Po mém duchovním bumprásktřesku jsem po přečtení mnoha a mnoha textů chtěl, jak jinak, své negativní stránky eliminovat a stát se pokud možno co nejvíce tzv. světlou bytostí. A nejenom chtěl, já na tom začal tvrdě makat, dřít, zuby zatínat. Koneckonců pár článků jsem tomu zde také věnoval. A jak šel čas, začal jsem si pokládat na první pohled jednoduché otázky jako například, co je to ono dobro a zlo. Zprvu to bylo jasné jak facka. Dobro je přece to světlé, duchovní. A zlo zase to temné, co by v ideálním světě nemělo mít žádné místo. Dobro je to, oč tu jde, a zlo je zase to, co je třeba vymýtit. Celkem nedávno jsem však přišel na něco, co zatřáslo mými představami v základech. Bohužel nemám schopnost slovy vyjádřit celý balík myšlenek, pocitů, emocí a čert ví,  čeho ještě, které mi daly nahlédnout na sebe v jistém slova smyslu jako z pozice někoho jiného, kdo není člověkem - tedy bytostí v hmotném těle prožívající vše na vlastní kůži.

14. 11. 2017

Za co byl Lomonosov odsouzen k smrti?

Málokdo ví, že Michail Lomonosov byl odsouzen k trestu smrti oběšením a rok čekal ve vězení na vykonání rozsudku, dokud nepřišla carská milosti. Kdo měl zájem na štvanici na velkého Rusa, zabavení jeho vědecké knihovny a jejím ukrytí a především na zničení jeho mnohých rukopisů, na nichž pracoval v průběhu celého svého života?





M. V. Lomonosov byl pronásledován kvůli svému nesouhlasu s německými vědci, kteří v 18. století byli páteří Akademie věd. 
Za vlády carevny Anny Ivanovny z Evropy do Ruska směřoval proud cizinců. Těmito "dobrodinci" ruského národa, kteří přicházeli od roku 1725, kdy byla založena Ruská akademie, až do roku 1841, byly zrekonstruovány základy ruské historie. Rusky sice mluvili velmi špatně, ale zato se velmi rychle stali odborníky na ruské dějiny a zcela zaplnili historické oddělení ruské akademie. Byli to:

9. 11. 2017

Egregor sexu

Nedávno tu Vlabi s B. K. Ratnikovem nakousli podstatu egregoru. A i když na toto téma jsem tu už několik amatérských článků vypotil a jelikož už skoro rok přemýšlím, zda své poznání mám hodit do placu či nikoli, byl to takový malý impuls pro variantu a). Nechci se s tím rozepisovat, jak za svých mladých blogerských let, takže se svoje postřehy pokusím zhutnit do pár vět. Abych neomílal ryze stejné téma, otázku egregoru zamířím na jeden konkrétní. A tím je egregor sexu.
Určitě se mnou hodně lidí nebude souhlasit, a já jim tuto výsadu nikterak nezazlívám, ale pro mě to, že sex je opravdu produktem egregoru, je v podstatě poznáním. Když však říkám sex, nemyslím tím přímo fyzický akt, i když i ten též ve značné míře ano, pokud je následkem mysli ovládané egregorem, nýbrž sex, který mnozí mívají v hlavě - v mysli. Abych nepaušalizoval, podotýkám, že stejně tak, jako jsou lidé, kteří za dobu, kterou jsou vzhůru, i několik hodin denně myslí v nějaké formě na sex, jsou i lidé, kteří si takovým virtuálním harašením nevyplní ani minutu. To však neznamená, že by měli něco proti fyzickému sexu.

7. 11. 2017

Megality hovoří 1


Rovnováha mezi progresivním myšlením a konzervativismem je velmi křehká a nestabilní. Hledání "zlaté střední cesty" mezi nimi není snadné, ale je životně důležité. Vrhat se jedním nebo druhým směrem hrozí nezvratnými důsledky. Konzervativismus vede ke stagnaci, zatímco hledání pravdy falešným způsobem a nadměrnou horlivostí pro zdůraznění podstaty jevů pomocí kontroverzních úsudků vede ke zpátečnictví stejně jako onen přehnaný konzervatismus - svádí badatele ze správné cesty.