31. 10. 2017

Egregor

O vlivu energetického pole hovoří vedoucí katedry energoinformačních technologií Akademie NAST (Národní asociace osobních strážců) Ruska a autor knih ze série „Kroniky reálného světa“ generál-major Federální služby ochrany RF v záloze Boris K. Ratnikov.

Člověk žije v energetickém prostoru a zažívá na sobě vliv rozličných struktur energetického pole, kterými je okolní svět naplněn. Do okolního prostoru přispívá objektivními narušeními i lidská myšlenka, která má energetickou povahu a různé energetické struktury nebo energoinformační subjekty ji absorbují. Určité energetické vibrace jemnohmotného plánu různé frekvence vyvolávají i běžné lidské pocity. Pokud tyto vibrace v sobě nesou agresi, závist, zlobu, násilí a podobně, jsou nízkofrekvenční. Vysokofrekvenční vibrace přinášejí naopak dobro, láska, soucit, úcta a podněcují člověka k pozitivnímu chování. A tyto vibrace vstupují do rezonance s podobnými energetickými subjekty v okolním prostoru. Efektu rezonance je dosaženo díky intenzitě přání a důvěry v dosažení požadovaného. Tyto interakce na úrovni energetiky umožňují vytvářet kolem člověka příznivé podmínky pro realizaci plánovaného.

Nejsilnější vliv na celkový psychoenergetický prostor mají světonázor člověka, jeho vtah k sobě i ostatním a jeho činy a skutky. Sama energie příznak nemá, funkčnost vytvářené energii dává člověk svými myšlenkovými formami a myšlenými obrazy. Individuální duše tím, že se propojují v jeden celek, pronikají do sebe na jemnohmotné úrovni a slévají se, rodí svébytné psychické entity, představující psychickou individualitu nového typu, která začíná lidi řídit. A tato "psychická entita", nebo také psychoenergický subjekt vytvořený lidmi a spojující je podle frekvenční charakteristiky, se nazývá egregor. Jinými slovy – je to energo-informační objekt v jemnohmotném světě, spojený s určitými stavy lidí, s ideami, přáními nebo touhami.
Egegor vzniká jedině za přítomnosti člověka. Každá taková energetická struktura v sobě nese závislost na energii, kterou ji lidé krmí, a na závislosti lidí na ideji, světonázoru a zaměření energie egregoru. Egregory vždy, ať už vědomě či nevědomě, využívají energii myšlenky, slova nebo činů. Tradice, zvyky, obřady, svátky, události, zázraky a další věci — to všechno jsou magické akce. Čím důkladněji jsou vypracovány a dodržovány, tím více v nich je magické síly, tím silnější mají vliv na lidi. Průvody, demonstrace, náboženské průvody, ohně sekt, pochodňové průvody, pozdravy, ohňostroje — to vše jsou masové magické obřady určitých egregorů. V současné době se například stalo módním dodržovat posty a to je přímé připojení se člověka k příslušnému egregoru a jeho krmení a podpora.
Psychologie otroka nutí hledat egregor nebo jej vytvořit. Proto se mnoho lidí s radostí stává součástí nějakého egregoru a přijímají jeho pohled na svět, protože je to zbavuje potřeby myslet sám, sám si volit cíle a úkoly, sám je řešit a brát na sebe odpovědnost za tato rozhodnutí. (Ale každá volba, každý nezávislý krok — TO je tvoření, TO je svoboda, TO je člověk!) Neharmonický člověk hledající svobodu vně sebe je právě tím materiálem, z něhož jsou vytvořena tato egregoriální monstra. Lidé svým vnitřním stavem určují svůj život. 
Lidé tedy vytvářejí psychoenergetické struktury (egregory), když se spojují na základě určitých osobních kvalit na principu „svůj k svému“. Rozdíl mezi egregorem progresívním a konzervativním spočívá ve vztahu k budoucnosti. Libovolný egregor v sobě nese nespokojenost se současností. Nespokojenost sám se sebou vzniká při vnitřní disharmonii člověka. Čím víc je člověk sám se sebou nespokojen, tím víc chce napodobovat ostatní. Takže napodobování roste z nedůvěry v sebe. Tím, že člověk napodobuje, se snaží být podobným někomu, maskuje se, schovává. V takovém případě odmítá brát na sebe zodpovědnost a to vede ke ztrátě individuality. Když se nachází pod vlivem egregoru, napodobuje ještě více než když se nachází mimo něj. 
Nebezpečné momenty se v konání egregoru objeví tehdy, když začne neutralizovat nebo potlačovat individuality lidí, nahánět je do rámce určité myšlenky, pod jednotný světonázor. V tomto případě člověk ztrácí svou individualitu a stává se součástí tohoto energetického monstra a vykonavatelem jeho vůle. Přitom poměrně často je těm, kdo vstupují pod vládu egregoru, vložen program sebezničení pro případ, že by se chtěl z vlivu egregoru vymanit. Tak to se svými „zákazníky“ činí egregory alkoholiků, narkomanů, zločinců, prostitutek nebo členů různých sekt.

Egregorem může být i samotný člověk. Zvláště nyní můžete vidět mnoho rozličných takzvaných duchovních škol, jejichž iniciátoři a vůdci vytvářejí svůj egregor. Někteří vědomě, někteří nevědomky různými metodami sbírají energii svých učedníků, následovníků a zainteresovaných stran, zaměřují se na tyto energie a pak je využívají k řešení svých osobních cílů. Cestu k harmonii však může ukázat pouze ten, kdo je sám v harmonii!!!
Přes kontaktéry se hlásí i různé egregoriální struktury nebo energoinformační entity, které vystupují jako "učitelé", "svatí", "andělé" a podobně. Pak závisí na vědomí člověka samotného – jak vysoce toto vše chápe, takové varianty odpovědi se mu dostane.

V tvorbě „lidských“ egregorů je hlavním faktorem složení účastníků procesu. Vlastní psychoenergetický prostor má každý kolektiv lidí: rodina, různé organizace, národ, stát, lidstvo jako celek. A všude — od rodiny až po lidstvo — fungují stejné principy. Ukažme si to na rodině. Vztahy v ní vytvářejí odpovídající energo-informační pole; do něho se rodí děti, v něm probíhá jejich výchova a dochází k různým událostem. Toto pole se nazývá prostorem lásky — pokud je právě na ní postaveno. Celkové pole je vytvářeno všemi členy rodiny a všichni jsou zodpovědní za vývoj událostí v něm. Proto je velmi důležité znát zákony formování tohoto prostoru, které umožňují jej správně vytvořit. Když se v rodině ve vztahu mezi mužem a ženou hromadí určité množství potíží a problémů, láska se odsouvá z první pozice a v páru se objeví psychoenergetický prostředník — egregor páru, začínající získávat negativní rysy. Oni jej vytvořili sami a přikrmují ho svými konflikty a hádkami, tím, že vypouštějí ven negativitu. Čím horší je vztah v páru, tím mocnější je prostředník, který pak přechází do útoku tím, že provokuje partnery k určitým činům, myšlenkám nebo slovům. Zejména v konfliktech, hádkách, kolizích egregor nachází pro sebe "potravu" v podobě výronů negativní lidské energie. 
Co s tím? Řekli jsme, že v tvorbě „lidských“ egregorů je hlavním faktorem složení účastníků procesu. Z hlediska fyziky tento egregoriální subjekt představuje soliton-vlnový paket neboli rezonátor. Pokud v nějakém kolektivu už 4% zaměstnanců intenzivně podporují stejnou myšlenku, pak jejich kolektivní vědomí začne pracovat jako rezonátor a má vliv na ostatní lidi, pokud jde o podporu této myšlenky. Vztáhneme-li to na národ, pak platí, že "Každý národ má takového vládce, jakého si zaslouží". Společný postoj všech členů společnosti vytváří prostor odpovídající kvality, v němž se pak objeví určitá vůdčí osobnost podle jiného rčení: "Jablko nepadá daleko od stromu". Proto při posuzování situace v rodině, kolektivu nebo státě je třeba v první řadě hodnotit lidský materiál.

Energo-informační pole může být vytvořeno nejen myšlenkou nebo společným cílem, ale i přáním, určitými vlastnostmi nebo chybami lidí. Když například člověk onemocní, připojí se k egregoru dané nemoci a začíná výměna mezi ním a tímto energetickým útvarem. Člověk vyživuje onoho vlnového parazita energiemi svých emocí, myšlenek a utrpení a egregor zas živí samotnou nemoc v člověku. 
V této souvislosti je vhodné připomenout, že egregoriální vlastnosti mají i přírodní živly, útvary a jevy. Svůj energoinormační prostor vytvářejí hory, řeky, moře, oceány, rostliny i stromy a to všechno má mocný vliv na chování i zdraví lidí. 

Dnešnímu světu vládne mohutný egregor peněz. Je třeba, aby všichni pochopili, že při dosažení kritické masy peníze získávají Vědomí (uvědomělý tvar/obraz) a ten, kdo má hodně peněz, vstupuje do vzájemné interakce s tímto egregoriálním vědomím. Vlivem egregoru peněz se vlastní vědomí člověka mění a projeví se to například tak, že se začíná chovat arogantně, přehlíží bývalé přátele a příbuzné, neuctivě se chová k lidem ve svém okolí atd.

Energii lidského utrpení čerpá společný egregor zla. Zvlášť cenný je pro něj silný proud způsobený utrpením lidí v době hladomoru, nemoci nebo panického strachu. Nebo tehdy, když člověk žárlí, závidí, dostane se pod vliv chamtivosti, chtíče nebo nenávisti. Podstatou je, aby probíhal proces utrpení, bolesti. To takový nízkofrekvenční egregor potřebuje ne jen jako jakoukoli energii, ale jako psycho-energii tvůrčí, energii tvoření. Tato vlnová specializovaná energocentrála se plní silou prostřednictvím lidského utrpení. Není důležité, zda fyzického nebo psychického, ale když se stane nezměrným, pak egregor z člověka vyždímá všechny síly a v první řadě jeho tvůrčí potenciál.
Spolehlivou technologií vytvoření lidského utrpení vždy byla a zůstává dezorientace vědomí společnosti, jednoduše řečeno – totální lež. Podstata lži je jedna – odvedení lidského vědomí od pravdy. Vyvolání lživých energetických polí se uskutečňuje pomocí informačního „klíče“. Je nutné, aby tento „klíč“ přesně přiváděl ke gigantickému setrvačníku síly – egregoru. Platí „Co zaseješ, to sklidíš.“

Vědomí má každý člověk, avšak někteří jedinci mají vědomí vysoce rozvinuté a mohou vstoupit do kontaktu s různými energetickými subjekty, například s vědomím planety, vesmíru a podobně. Odtud pramení významný vliv člověka na události probíhající ve světě a také ohromná odpovědnost za to, že tento svět tvoříme svými myšlenkami a skutky. 
Od podřízení se egregoru člověka ochrání Znalosti, víra a láska. Růst spirituality dovoluje z vlivu jakéhokoliv egregoriálního stvoření odejít. Dokonce i nejprostší dobré skutky a činy přispívají k transformaci prostoru, a různé projevy lásky dramaticky zvyšují účinnost transformace. Interakce egregorů s člověkem se děje v souladu s jeho vnitřním stavem, s otevřením se lásce, s dosažením znalostí, v souladu s jeho světonázorem.

Lidé nacházející se v nízkém stavu vědomí ve své době stvořili obraz ďábla, shodili na něj všechna negativa, nakrmili ho svou energií a pak se ho začali bát. Vše je v mysli člověka. Moudrost — to je rozum naplněný láskou a v takovém rozumu není místo pro ďábla. Na cestě k šťastnému životu je jen jedna překážka — naše lenost! Dnes je nezbytná duchovní gramotnost člověka, ale na moderní úrovni.
Je třeba v první řadě pochopit, že všechny situace života se na člověka nenavalují, ale on sám do nich leze. V životě nikdy není třeba znásilňovat situaci, vždy se vyřeší sama. Láska — to je ochrana před zlem! Tváří v tvář zlu se obvykle rozčilujeme, to znamená, že v sobě vytváříme vibrace zla. Ale přesně o to se snažil zlý člověk proti nám, a my, nechávajíce sami sebe otrávit, pak přijdeme domů a otrávíme celý dům a blízké. Pokud bychom místo toho svého nepřítele přijali s láskou, pak by se vyslané vibrace zla od nás odrazily a s hroznou silou by udeřily toho, kdo nebezpečný impuls vyslal.
Všechny naše skutky odcházejí do energoinformačního pole, protože jsou formami energie. Tam je uložena, a v určitém momentě, když je to nutné, se vrátí k nám zpět. Pokud máš hodně myšlenkových forem nebo skutků negativního zaměření, pak se často na tebe budou hrnout. Je to ono takzvané „mít smůlu“! Většina lidí nechce pochopit, že nikoli stáří přináší nemoci, ale uspořádání života.
Štěstí a neštěstí — to je stav mysli. Právě mysl je hlavní iluzionista života. V mysli většiny lidí například existuje pocit, že něco potřebují, neustále žijí ve stavu "chci", mnoha „chci“. A právě toto „chci“ zcela ovládne člověka a začne mu velet a řídit jej. V honbě za tou či jinou Potřebou pak lidé ztrácejí sami sebe. Nejlepším lékem na Potřeby je odevzdání! Vždy dávej tolik, kolik chceš přijímat! A čeho může člověk dát nekonečně mnoho s cílem získat toho také mnoho? Samozřejmě Lásky!!! Přesně v lásce je toho obsaženo nekonečně mnoho a tento zdroj je třeba používat.
Globální směřování ke konzumu ve jménu uspokojení potřeb těla zbavuje náš život vyššího smyslu bytí. V Rusku, při všem existujícím marasmu je ještě zachována potence spirituality. Pokud ji budeme pěstovat a rozvíjet, pak opravdu může skrze Rusko přijít proměna světa a to se po právu stane "DUCHOVNÍM SRDCEM PLANETY"!
S úctou ke čtenářům
B. Ratnikov

podle:
http://www.kramola.info/vesti/metody-genocida/egregor-bkratnikov-o-polevom-vliyanii-na-povedenie-lyudey
překlad: Vlabi

©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

12 komentářů:

  1. Je fajn, že lidé jako Boris K. Ratnikov "nechávají dveře dokořán" (přirovnání dle Ankera Larsena).
    Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  2. Vybírám z textu:
    "Vlivem egregoru peněz se vlastní vědomí člověka mění a projeví se to například tak, že se začíná chovat arogantně, přehlíží bývalé přátele a příbuzné, neuctivě se chová k lidem ve svém okolí atd."

    Snad to nebude ode mne příliš troufalé, ale dovolím si s tímto nesouhlasit. Podle mne jde o paušalizaci a navíc to krapet koliduje s informacemi uvedenými výše v textu, s kterým naopak souhlasím:
    "Interakce egregorů s člověkem se děje v souladu s jeho vnitřním stavem, s otevřením se lásce, s dosažením znalostí, v souladu s jeho světonázorem."

    Myslím si, že vlastnictví kupy peněz vůbec automaticky neznamená, že se jejich vlastník stane někým, kdo, a teď použiji termíny z textu, bude vyzařovat nízkofrekvenční energii a někým, kdo bude spižírnou pro tzv. zlého egregora. Apropo, je někde definice, co je zlo a co dobro? Kde je hranice mezi nimi?

    Osobně se v současné době domnívám, že egregory lze přirovnat například k baktériím. Je snad hnilobná bakterie zlem, protože profituje na smrti a destrukci? Naopak! Stejně jako v přírodě, kde nic nezůstane nevyužito, nic nezůstává ladem, tak i "zlá" (nízkofrekvenční) energie, která zcela nutně v životě vzniká, stejně jako ta vysokofrekvenční, je využívána "hnilobnými bakteriemi" - egregory "zla".

    Vrátím-li se k těm penězům a onomu "chci" a "mnoha chci". Chtít je podle mne hnacím motorem evoluce a to nejen fyzické, ale evoluce vědomí. "Chci" je směr. Jde jen o to, jakým směrem vede. Mít všeho hojnost není nic špatného ("zlého"), záleží jak se k té hojnosti přistupuje. Není to na úkor druhých? Není kvůli tomu, aby byla dána na odiv sousedovi? Není získána na základě závisti? Pokud ne, osobně v tom nevidím nic, co by kolidovalo s oním diskutabilním "dobrem". Mít materiální (finanční) hojnost má potenciál dát člověku v hmotném světě určitou svobodu, která umožňuje se více se zaměřit i na duchovní růst.
    Podle mne jsou zavádějící směry typu "Na zemi žij o chlebu a vodě, v nebi budeš hodovat". Kde jsem to jen slyšel?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) musím hned reagovat na Tvou poslední větu. Ano, to je přesně ono!

      S Tvým názorem taky souhlasím, v tom směru, že to prostě není automatické. Kdyby byl svět jen takto černobílý, bylo by jednoduché se v tom vyznat. Ale opravdu nic není tak jednoduché. Já například můžu prohlásit, že znám osobu, která k penězům přišla a po letech zůstala svá a dokáže se vcítit a dát těm, co nemají.

      A osobně rozlišuji dva druhy "chci". 1. chci - protože chci chci chci a musím to mít, co nejdřív, protože to chci. 2. chci - protože jsem to promyslela, je to dobré pro to a tohle, dostanu se tam, uživím lépe rodinu, nikomu tím neuškodím, není to nepromyšlené....
      Musím souhlasit, že kdyby člověk nic nechtěl, jsme ještě v jeskyních (podle oficiálního vykládání historie :-) ).

      Vymazat
  3. Myslím, že jste článek nepřečetl dost pečlivě. Autor nehovoří o hojnosti jako negativním jevu, ale o vlastnictví peněz už nad potřebnou míru hojnosti. A co je pro každého z nás hojnost? Každý z nás má jinou představu. Ale samozřejmně jde o to, mít tolik všeho potřebného, abychom mohli žít svobodně a svobodně se rozvíjet. V tom s vámi autor souhlasí a já také.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonyme,
      autor tam doslova píše (dal jsem to do uvozovek):
      "Vlivem egregoru peněz se vlastní vědomí člověka mění a projeví se to například tak, že se začíná chovat arogantně, přehlíží bývalé přátele a příbuzné, neuctivě se chová k lidem ve svém okolí atd." Z toho usuzuji, že se autor domnívá, že peníze mají negativní vliv na člověka. A na to jsem reagoval, že takto by se nemělo paušalizovat.

      I proto jsem psal, že to koliduje s další informací s níž souhlasím, která tvrdí (zjednodušeně řečeno), že ke změně vědomí může docházet jen u člověka, který si není vědom takového působení a u něhož zároveň osobní světonázor tuto změnu umožní.

      Když už reaguji, dovolím si ještě jednu věc, s kterou osobně nesouhlasím a to konkrétně: "Vždy dávej tolik, kolik chceš přijímat!"
      Na toto téma je tu článek: (https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2017/03/ma-dati-dal-z-pohledu-vyssich.htm)
      Dávat se záměrem, abych dostal, je dle mne nesprávné. Takto jde o účelovou záležitost (hovorově vychcanost :-) ).
      Z mých osobních zkušeností je správné dávat například proto, že mě to baví, dělá mi to radost apod.

      Vymazat
  4. Děkuji za překlad. Akorát teda s některými názory nemohu souhlasit. Mám jiné zkušenosti a nejen já. Pokud se tedy budeme držet pojmenování jako dobro (dobrá energie) a zlo (zlá energie), tak někdy, když se člověk vymaní z jistého egregoru, je šťastný, spokojený, rozdává pohodu všude kolem sebe...., stejně se stane, jako by ho ten původní egregor/zlo/zlá energie nechtěla pustit a dělá mu nepříjemnosti. Kolikrát se stalo, že když se jeden vymanil, změnil, ostatní to nemohli rozdýchat a dělali mu nepříjemnosti, naschváli... až ho udolali?
    Takže to není tak jednoduché. Ten, kdo začne jinak uvažovat, žít, konat jiné skutky, to musí dělat vědomě, aby byl na toto připraven a uměl se tomu bránit, aby vůbec chápal, co se to děje.

    Taky spíše souhlasím s názorem, který jsem četla někde jinde, a to, že člověk se může kolikrát jak chce snažit, ale pokud k tomu nemá podmínky, nemůže docílit toho, o co se snaží.

    A naopak, já jsem se naučila konečně nedávat s naivním očekáváním, že se mi to jednou vrátí. Proč by mělo? Když stále dávám, dávám akorát o sobě vědět, že mám dost a tudíž můžu rozdávat na všechny strany. Proč by někdo dával někomu, kdo toho tolik má, že ještě může i rozdávat? Taky nenosím do obchodu nákup. Takže dávám proto, že chci. Mám a chci. S jediným přáním, ať je to druhému opravdu ku prospěchu, ať to zase pošle dál a příště pomůže někomu jinému.
    A s tímto mám asi problém i kvůli katolické církvi, která v tomto káže vodu a pije víno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alexandrie,
      napsala jsi "...nedávat s naivním očekáváním...". S tím souhlasím a jde o další můj odlišný pohled na autorova slova, kde uvádí:
      "Efektu rezonance je dosaženo díky intenzitě přání a důvěry v dosažení požadovaného"

      Dříve jsem si to myslel také, respektive jsem tomu chtěl věřit, protože to v sobě nese jakýsi nádech tajuplné samočinné spravedlivosti, jenže dnes už to vidím jen jako touhu v něco, co se vyřeší i bez našeho vkladu energie.
      Onoho efektu rezonance, jak autor uvádí, se jen přáním a důvěry nedocílí. Je záhodno hlavně hnout zadkem. Takže je třeba, jak jsem psal výše, nejenom chtít (udat směr), ale také proto udělat maximum(udat směru hybnost). Lenochům a naivkům Vesmír nefandí i kdyby to mysleli sebeduchovněji. Toť moje poznání.

      Vymazat
    2. Konkrétní příklad:

      Chtěl bych se stát brilantním houslovým virtuózem. I když bych si to deset let deset hodin denně přál v hluboké meditaci v polze lotosového květu tak silně, až by mi nabíhaly žíly na čele i na krku, i když bych v to měl tak mocnou důvěru, až by praskaly žárovky v mém okolí, tak se jím nestanu, pokud nevezmu housle do ruky a nebudu tvrdě makat.
      To už i poctivý dříč, který nemá ambice a ani v koutku duše nedoufá v to, že bude někdy fidlat první housle v Národním, dosáhne mnohem větších úspěchů a k efektu rezonance má blíž.

      Abych neklouzal jen po okraji, musím dodat, že ve hře jsou i další faktory, jako nadání (neplatí jen pro ty fidlátka), což jsou Přírodní predispozice (pohádkový vypravěč by zmínil tři sudičky) a schopnost a ochotu toto nadání v sobě odhalit a jít po této Cestě. Dále jsou i vnější faktory jako například (zůstaneme u případu virtuóza) podporující rodiče, skvělý učitel a další.

      Teprve pokud člověk v sobě skloubí nadání, přání, důvěru, vůli se tomu maximálně oddat a pokud ho to bude také bavit, pak se určitě efekt rezonance dostaví. (Jednoduše proto, že dělá to, co dělat má a jak to dělat má).

      Sice to asi může vyznít, že jsem se vzdálil od tématu egregorů, ale já to tak nevidím. Podle mne to naopak úzce souvisí s tím, nakolik je jim potom člověk náchylný podlehnout.
      Tím se dostávám k další drobnosti. Podle mne není bezpodmínečně nutné mít vědomosti o existenci a fungování egregorů, aby jimi nebyl člověk negativně ovlivňován. Pokud je člověk od přírody vyladěn (má konstruktivní světonázor a vůli se řídit svým žebříčkem hodnot), pak jeho schopnost odolávat egregorům je přirozená a nemusí se tomu nijak vědomě věnovat (uplatňovat nějaké znalosti o egregorech).

      Vymazat
    3. Michale, tím jsem si taky prošla a dnes se mi ta naivita zdá i úsměvná. Když se nad tím zamyslím, není to o nic jiné,než to, co si odnášejí věřící z kostela - víra v něco, co spíše hraničí se sugescí, u někoho jen namlouvání si co nezažívají, ti sugestabilnější i nějaký zážitek mají. I u křesťanů i u vyznavačů new age je hodně těch, kteří si právě stěžují: "tak moc se modlím/pozitivně věřím.... a pořád nic".

      A s tím houslistou, to je krásný příklad. Naprosto přesně. A zároveň je to vlastně i to, co jsem psala, že se člověk může i snažit sebevíc, ale pokud nejsou podmínky, okolnosti, nedosáhne 100% toho, co si přál.
      Myslím, že i toto je důležité vědět, pak jsou ti, co trpí vyhořením, jsou vysílení, zničení a stále si myslí, že tomu dali málo, že musejí makat víc.

      Vymazat
    4. Také bych trochu doplnil...
      Ty kostely a chrámy jsou na TO i na TOM místě a hlavně TAK stavěny právě z důvodů zesilujících rezonací myšiLenky a víry v TO. Je jedno k čemu a kvůli čemu se "modlíte", pokud pochopíte, že jsou tam kvůli (k vůli) VÁM. A věřte, že je nestavěli (nejčastěji zednáři nebo podle jejich "zákonů") pro katolíky kvůli ukřižovanému.... nebo nějakému opečovávacímu čepičkáři. Ti je jen obsadili, aby nutili lidi usměrnit myšiLenky na úplně něco jiného někam jinam.
      A ne všichni zednáři byli gauneři.
      Jsou to "chrámy boží", ale ten bůh nebo chcete-li génius je ve Vás, nevisí někde na kříži.
      A jak psal Michal, genialita je jen 1% úspěchu k čemukoliv... zbytek je v síle té myšiLenky, někdo tomu říka "náhoda a štěstí". A je zapotřebí v tu náhodu a štěstí věřit - silně.... nebo to zkusit prostě "někde" zesílit. Jen podle mne není dobré při tom koukat na toho ukřižovaného z koncentráku, ale vnímat MÍSTO, PROSTOR a TVARY, a hlavně sebe v nich. Prostě SYNCHRONICITovat.... a když vás bude víc, máte egregor na n-tou k naplnění "náhody a štěstí":-)
      nenimito

      Vymazat
    5. Kdybych začala četbou tohoto článku místo článkem EGREGOR SEXU, ušetřila bych si některé otázky :-), zajimave, zajimave. Korespnduje to s mým vlastním tušením souvislosti. Nebýt posledního komentáře nemita, myslela bych, že egregor je špatně, odčerpává, ovládá, manipuluje.. a přitom může spojovat a tvořit, dosáhnout limitního množství a dělat to, čemu se dřív říkalo zázrak, ne? sv

      Vymazat
    6. Mno, v postatě ano, ale jde o to KDO ho tvoří, KDO má tu náhodu a štěstí, pro KOHO je to špatně a pro KOHO odčerpává, ovládá a manipuluje. Což tu opět několikrát Michal zmínil - pro někoho je dobro zlem a pro jiného naopak. Záleží, na které straně "barikády" stojíte:-) Také proto vítězové píší historii a poučky o tom jejich "správném" dobrém a zlém....
      nenimito

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.