19. 8. 2016

Lidé s "klipovým myšlením" se elitou nestanou

Hlavním ukazatelem v dnešním světě je - rychlost. O tom, jak se mění myšlení v epoše špičkových technologií, hovoří profesorka, doktorka psychologických věd Rada Granovská, vedoucí vědecká pracovnice oddělení organizace výzkumné práce Všeruského centra tísňové a radiační medicíny.



- Dnes se často mluví o tom, že současná generace dětí a mládeže je velmi odlišná od předchozích. V čem podle vašeho názoru je ten rozdíl?

- Je to způsobeno tím, že dnešní mladí lidé jinak vnímají nový materiál: velmi rychle a v jiném rozsahu. Například učitelé a rodiče naříkají, že děti a dnešní mladí nečtou knihy. Je to opravdu tak. Mnozí z nich nemají takovou potřebu. Byli přinuceni se přizpůsobit novému typu vnímání a tempu života. Předpokládá se, že za poslední století se rychlost změn kolem člověka zvýšila 50krát. Je tedy zcela přirozené, že vznikají i jiné způsoby zpracování informací. Tím spíš, že jsou podporovány prostřednictvím televize, počítače a internetu.
Děti, které vyrůstají v éře špičkových technologií, se na svět dívají jinak. Jejich vnímání není konzistentní, a není textové. Obraz vidí jako celek a informace vnímají na principu klipu. Pro dnešní mládež je typické klipové myšlení. Lidé mé generace, kteří studovali z knih, si dost těžko dovedou představit, jak je to vůbec možné.



- Mohla byste uvést nějaký příklad?

- Jistě. Provádí se takový experiment. Dítě hraje počítačovou hru. Pravidelně je mu dána instrukce na další krok, přibližně tři stránky textu. Vedle sedí dospělý, který si je rychle čte. Zatímco on však dokáže přečíst pouze půl stránky, dítě již má zpracované veškeré informace a udělalo další krok.

- A čím to je způsobeno?

- Když se u dětí v průběhu experimentu ptali, jak dokážou tak rychle číst, odpověděly, že nečtou celý materiál. Hledají klíčové body, které jim řeknou, jak se zachovat dál.
Abyste si představili, jak funguje takový princip, mohu uvést ještě jeden příklad. Představte si, že vám nařídili najít ve velké truhle na půdě staré galoše. Vy rychle všechny vyházíte, a jakmile je máte, sestoupíte s nimi dolů. A pak k vám přijde nějaký blázen, a chce po vás vyjmenovat všechno, co jste vyhodili, a ještě říct, v jakém pořadí to tam leželo. Jenže to přece nebyl váš úkol a tak dítě uvažuje.
Byly i jiné experimenty. Dětem ukazovali obrázek na určitý počet milisekund. A ony ho popisovaly takto: "někdo zvedl něco na někoho". Na obrázku byla liška, která stála na zadních končetinách, zatímco v předních držela síťku a mávala s ní na motýla. Otázka je, zda byly dětem tyto informace potřebné, anebo pro úkol, který řešily, stačilo, že "někdo zvedl něco na někoho". Tempo přicházejících informací je dnes takové, že pro mnoho úkolů nejsou detaily potřebné. Potřebný je jen celkový obrázek.
Na základě klipového myšlení do značné míry funguje i škola. Děti tam prý učí číst knihy. Ale ve skutečnosti je škola postavena tak, že učebnice nejsou knihami. Žáci čtou jeden kousek, pak o týden později další, a za tu dobu ještě kousky z dalších deseti učebnic. Takže zatímco škola hlásá lineární čtení, zaměřuje se ve skutečnosti na úplně obrácený princip: není třeba číst celou učebnici popořadě. Jedna hodina, pak deset dalších, pak zase tato a tak dále. V důsledku toho vznikají rozpory mezi tím, co škola požaduje a co ve skutečnosti nabízí.

- A o jakou věkovou hranici se v tomto případě jedná?

- V první řadě je tento typ myšlení vlastní mládeži někde do 20 let. Generace těch, kterým je nyní 20 - 35 let, se nachází na křižovatce.

- Mají všechny současné děti a mládež typické klipové myšlení?

- Většina. Ale samozřejmě je tu určitý počet dětí s konzistentním typem myšlení, které potřebují postupné a ucelené množství informací, aby dospěly k nějakému závěru.

- A na čem závisí, jaký typ myšlení se bude u dítěte rozvíjet - konzistentní (sériový, postupný) nebo klipové?

- Závisí to do značné míry na temperamentu. Flegmatici mají spíše sklon vnímat velké množství informací. Závisí to také na prostředí, na typu úkolů, v jakém tempu přicházejí. Není náhodou, že lidi starého typu psychologové nazývají "lidmi knihy", a nové - "lidmi obrazovky".

- A co je pro ně typické?

- Velmi velká rychlost "připojení". Mají možnost současně číst, posílat sms, někomu volat - dělat mnoho věcí současně. A situace ve světě je taková, že takových lidí je potřeba stále víc. Protože dnes pomalejší reakce při jakékoliv kvalifikaci není brána jako pozitivní. Jen některým odborníkům a ve výjimečných situacích je nezbytná práce s velkým objemem informací.
Už německý průmyslník Krupp napsal, že pokud by před ním stál úkol zničit konkurenci, pak by jim prostě poskytl co nejvíce vysoce kvalifikovaných odborníků. Protože ti nezačnou pracovat, dokud nedostanou a nezpracují 100 % informací. Takže když se konečně dostanou k řešení, které se od nich vyžaduje, nebývá již aktuální.
Rychlá reakce, byť není dostatečně přesná, je nyní ve většině případů důležitější. Všechno se zrychlilo. Změnil se systém technické výroby. Ještě před 50 - 60 lety se stroje skládaly řekněme z 500 dílů. A potřeba byl velmi dobrý, kvalifikovaný odborník, který by v případě závady uměl najít konkrétní detail a rychle ho nahradil. Nyní techniku převážně dělají z bloků. Pokud je problém v nějakém bloku, je celý vyjmout a pak rychle nahrazen jiným. Taková kvalifikace jako dříve tedy už není potřeba. A tato myšlenka rychlosti, dnes proniká všude. Nyní je hlavním ukazatelem - rychlost.

- Ukazuje se, že lidé se dnes učí rychleji reagovat na zadané úkoly. Má to i obrácenou stranu mince?

- Dochází k poklesu kvalifikace. Lidé s klipovým myšlením nedokážou provádět hlubší logickou analýzu a nemohou řešit složité problémy.
A tady bych chtěla upozornit na to, že dnes probíhá zajímavého rozvrstvení. Velmi malé procento bohatých a odborně vyspělých lidí učí své děti převážně bez počítače, vyžadují, aby dělaly klasickou hudbu a provozovaly vhodné sporty. To ve skutečnosti znamená, že jim poskytují vzdělání podle starého principu, které přispívalo k vytvoření konzistentního a ne klipového myšlení. Pozoruhodný příklad: zakladatel společnosti Apple Steve Jobs vždy omezoval množství moderních zařízení, která děti doma používaly.

- Ano, vždy hodně závisí na prostředí, ve kterém jsou děti vychovávány. Mohou rodiče nějak ovlivnit, aby se při celém tom současném propojení světa moderními zařízeními u dítěte rozvíjelo nejen klipové myšlení, ale i tradiční, soustavné, logické, postupné?

- Samozřejmě, že mohou. Je třeba se v první řadě snažit rozšířit jejich sociální okruh. Právě přímá komunikace s lidmi - nikoli přes telefon nebo počítač - je pro dítě a jeho správný vývoj nenahraditelná.

- Na začátku rozhovoru jste se zmínila o tom, že knihy se čtou stále méně. Znamená to snad, že věk masové knihy se chýlí ke konci?

- Bohužel v mnoha ohledech to tak je. V jednom americkém článku jsem nedávno četla radu pro učitele středních škol: "Nedoporučujte svým studentům knihy, ale jen kapitolu z knihy, nebo ještě lépe - odstavec". Je totiž mnohem méně pravděpodobné, že student knihu vezme do ruky, pokud ji má přečíst celou. I prodejci v obchodech už dávno zjistili, že knihy mající více jak tři sta stran se daleko méně prodávají, a dokonce stejně tak i ty, které jsou tlustší jen svým vzhledem. A problémem není cena. Jde o to, že lidé uvnitř sebe přerozdělili čas na různé druhy činností. Raději posedí na sociálních sítích, než aby četli knížku. To je pro ně zajímavější. Lidé přecházejí k jiným druhům zábavy.

- Jak jsem to pochopil, tak klipové myšlení je nevyhnutelným důsledkem vývoje moderní společnosti, a otočit tento proces, zvrátit jej, už není možné?

- Správně, takový je směr civilizace. Nicméně je třeba si uvědomit, k čemu to vede. Ti, kdo jdou po linii klipového myšlení, se elitou už nikdy nestanou. Nenápadně tu probíhá velmi hluboké rozvrstvení společnosti. Takže ti, kteří umožní svým dětem trávit hodiny u počítače, pro ně rozhodně nepřipravují zrovna nejlepší budoucnost.
 



zdroj:
http://zakonvremeni.ru/component/content/article/7-3-/28111-qlyudi-s-klipovym-myshleniem-elitoj-ne-stanutq.html
překlad: Vlabi


(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

11 komentářů:

  1. Vlabi, děkuji moc za překlad. Hodně zajímavé. Přesně toto ve svém okolí vnímám. A nestíhám to. A o co víc to nestíhám, o to větší jsem "konzerva" a vychovávám tak i své děti. Už jsem i slyšela, že z nich dělám outsidery.
    Co se čtení týče - záleží nejvíc na rodičích, jestli děti přivedou ke knize.
    A je pravda, že ty děti, které tráví hodně času u techniky - nejčastěji PC hry a dotykový mobil, se moc nezapojují do her s vrstevníky a ani je ty hry moc nebaví.

    OdpovědětVymazat
  2. Velmi zajímavé a poučné.
    Vzal jsem si z toho dvě věci:
    1. Že nový model myšlení a zpracování informací vede celkově k omezenému rozvoji mozku a inteligence. Tito "noví lidé" jsou možná v něčem lepší či rychlejší, ale pouze v omezeném rozsahu, jsou tedy i v omezeném rozsahu použitelní v životě. Svým způsobem připomínají jednoúčelové stroje - rychlé a efektivní, ale schopné dělat jen něco.
    Tito noví lidé budou ideální na obsluhu a údržbu oněch modulárních výrobních zařízení. Jenže stále musí existovat někdo, kdo ten modulární stroj vymyslí a vytvoří, tedy se dostáváme k bodu
    2. Že tento nový způsob myšlení povede k jevu, o kterém se mluvilo už před lety - že se lidská společnost opravdu rozdělí na dvě kasty. První bude kasta vůdců, elita, tedy vrstva velmi inteligentních, bohatých, zdravých a krásných lidí s neomezenými možnostmi. A druhá bude kasta poddaných, tedy ve všech ohledem omezených dělníků s nízkou inteligencí i praktickou použitelností. Lidí vhodných právě tak na obsluhu a údržbu výrobních zařízení. Nic víc. A samozřejmě nebude možné křížení jedinců z obou kast.
    Otázkou jen je, jestli je toto přirozený vývoj a výsledek stavu naší civilizace, nebo jestli je to uměle a cíleně řízený jev.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi trefně napsané.

      Já z toho mám pocit, že je to uměle řízené. Už jen ta migrace a pobízení k mísení, aby vznikla světle hnědá rasa s nižším IQ. S natolik nízkým, aby je nenapadlo se ozývat,ale zase s dotatečně vysokým na to, aby uměli plnit úkoly.

      Tupě plnit zadané úkoly. Čili tam není prostor pro myšlení, kreativitu. Takoví lidé, pokud by se ocitli v přírodě bez techniky, nepřežijí. Těžko by takové lidi napadl celý proces s vlnou, natož vymyslení a zhotovení takového zařízení, jako je kolovrátek nebo stav.

      Důvod, proč si to myslím je i ten, že dnes je dětem vše naservírované. Vše je jim už předhozené v hotových obraze, spousta vzdělávacích pořadů zaměřených na vysvětlení všech možných jevů, místo, aby to postupně poznávali ve svém blízkém okolí (plus to, že je jim to vysvětlené tak, jak Oni chtěji, čili ovlivňování od mala). Naši prarodiče a praprarodiče telku neměli a co uměli všechno vymyslet a sestrojit. Co umí dnešní děti? Tah ukazováčkem po tabletu.

      Vymazat
    2. Alexandrie: Já jenom pořád netuším, kde se poprvé v těch teoriích, publikovaných na internetu, vzalo to, že ti lidé budou mít takové IQ, aby je nenapadlo se ozývat, jak píšete. Podle mě je vidět, že ozývat se tedy umí dost.

      Vymazat
    3. Ono je ozývat a "ozývat"...

      Vymazat
    4. Ten, jenž nemá jméno:
      Dnes vše, co Systém jakkoli ohrožuje či znevažuje, je nazýváno (v lepším případě) teorií publikovanou na internetu. Ale už zítra to může být všeobecně přijatým faktem i s důkazy, kdo a proč (za kolik) v tom měl pazoury. Neděje se snad již tak?

      Vymazat
    5. Vše je řízené. Přečtěte si OSN Agendu 2030, k tomu EUROMED smlouvu EU a vše dává smysl. Jde nejen o umělé vytvořené primitivy - čili návrat ke staroegyptské pyramidě moci - velekněží(elity) a rabové, ale hlavně a především o biologickou eliminaci bílého etnika. Před 100 lety bylo na planetě 20% bělochů, dnes tvoříme 2.7% populace. Anna

      Vymazat
    6. Prosím vás, Turci došli až k Vídni a byli poražení 1683 http://www.valka.cz/14243-Druhe-oblezeni-Vidne-Turky-cervenec-zari-1683
      Oni chtějí Evropu takto dobýt už velmi dlouho, prakticky od vzniku militantního islámu. O jejich inteligenci (o incestu který praktikují, je známo, že způsobuje poškození dětí) hovoří i jejich způsob života, nedokáží islám reformovat.
      Eva

      Vymazat
  3. Dnes jsem v knize Smutné dedičstvo Atlantídy narazil na tuto větu: Preto netreba sa báť cudzích názorov (zhodujúcich sa s vlastnými), ale chybnosti vlastných názorov a absencií stanovísk k hroziacim problémom – v čom sa prejavuje samotné nechápanie toho, čo sa deje a smer toku udalostí.

    Pokud nemám na dané téma/událost názor, nejspíš nechápu o co jde, pak nebudu schopen odhadnout směřování situace.

    Dovedu si představit, že vidět problém ze široka a vidět vazby na jiné události, bude spíše snadnější pro lidí (generaci), co netráví čas pouze u PC a rozvíjí schopnosti dle výše napsaného. Takže teď, když už to vím a vidím sám na sobě (jsem generace 20-35), vím jak snad usnadnit život svým potomkům.

    Dušan T.

    OdpovědětVymazat
  4. Mňa už nič nebaví - ani knihy, ani PC, telku nemám, sledujem trošku to kino okolo. Tolle odporúča.
    Mamina čaká na potomka pred školou - ihneď po stretnutí berie batoh/tašku/ z jeho pliec, aby sa neunavil. - Ešte aj snack mu donesie, aby nezahynul po ceste domov, čo je asi 500 metrov. Mladý má ruky voľné, drží v nich tablet, alebo mobil a ťuká. - Toto je obraz zo Slovenska.
    Obraz z USA je : mladý má 11-14 rokov, je bez telefonu,bez tabletu. Vystúpi zo školského autobusu, dôjde sám domov, zoberie si snack
    a hurá na bicykel. Alebo hup do vody, schmatne knihu, niekedy aj ten tablet či PC. Nie každý deň... Po chvíli mama štartuje auto - ide sa na basket, gymnastiku, do orchestru, hrať divadlo...
    Kurnik - prehnitý kapitalizmus... . Kojot

    OdpovědětVymazat
  5. To přece není žádná novinka. Tak svět funguje po tisíciletí. Na procenta je to vyjádřeno zhruba 80/20. Lidově se tomu říká že 20% lidí je tažných a 80% chovných. Ti chovní ani nemají žádný zájem se stát nějakou "elitou". Kdo někdy pracoval ve větším kolektivu, toho to musí praštit do očí. 80% lidí nechce nic řešit, mladí, staří všechno jedno. Chtějí mít jasně vymezené úkoly, jasně napsáno co mají dělat a tak jsou nejšťastnější. Pokud nastane jakýkoliv sebemenší problém, nejsou schopni, nebo ho ani nechtějí řešit. Chtějí aby jim to řekl ten "nahoře" co mají udělat. Myšlení bolí. Těch 80% lidí nechce nic řešit, chtějí si odkroutit svou směnu, a žít si svůj život, nechtějí myslet za ostatní, nechtějí o problému přemýšlet třeba o půlnoci doma. A úplně nejhorší situace, obrazně řečeno, nastane kdy jim vyměníte kliku rumpálu za něco modernějšího. Nastává situace kdy 80% z těch kterých se to týká brečí, co je to za novoty a přece když mohli 10 let točit klikou ručně, tak to mohlo ještě tech 10 let vydržet, jak k tomu oni přijdou, že se budou muset učit něco nového.

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů