6. 2. 2015

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 5

- předchozí část -

Asi se ptáte, kam se poděla zemina, která údajně chybí reliktovým lesům v západní Sibiři. Třeba vás něco napadne, když si prohlédnete tyto fotografie:


Domů, které mají nepochopitelně přízemí zahrabané v zemi, je po celém Rusku – ale nejen tam – velké množství. Tento petrohradský dům (postavený v letech 1723 - 1730) má hlavní vchod pod úrovní silnice, což je v oblasti častých záplav přinejmenším poněkud zvláštní:
 




Tento dům najdete v Kazani. Postaven byl na přelomu 18. a 19. století:



A tohle stavení můžete vidět v Jaroslavli. Při rekonstrukci byla odstraněna zemina původně sahající téměř k oknům – jak je ostatně vidět. Vypovídající je i dodatečně přistavěné schodiště, které bylo v místě zastavěného původního vchodu pro jistotu přistavěno k vyššímu podlaží. Další fotografie zde:



Podobně nesmyslně zanořených domů byste našli obrovské množství. V Petrohradu vám průvodci řeknou, že tak se stavělo proto, že nikdo nesměl mít palác vyšší než car, a tak se přízemí začínalo už v suterénu. Nicméně si nemyslím, že by zrovna něco takového řešili stavitelé domů na těchto fotografiích.
Řeknete si, proč tedy jsou ty domy tak hluboko? A já ještě doplním: Proč se to týká jen staveb postavených do počátku 19. století? Takže další fotografie:

Tohle je výkop v komunikaci v centru současného Petrohradu. Pod vrchním asfaltem a jeho kamenným podložím je zřetelná tenká vrstva ornice s kamením. Následuje silný pruh hlinitopísčitého  materiálu. Potud je to jasné. Ale pod touto základovou vrstvou je opět ornice s kamením a znova vrstva hlíny a písku. Proč je to tu 2x?
Možná řeknete - kulturní vrstva. Ale to by pak znamenalo, že v centru hlavního města se snad i celá staletí neuklízelo. A to je myslím méně pravděpodobné než ten meteorit. 


A zkusíme to jinde.


Stará Rusa – stratigrafický snímek
Horní tenkou vrstvu na této fotografii tvoří ornice. Pod ní je správně hlinitopísčitý podklad. Ale následně je tu zase ornice, tentokrát s kamením, a zase hlinitopísčitý pás. Teprve potom následuje silná, třičtvrtě metru tlustá vrstva úrodné ornice, patrně původní, která tu vznikala rozkladem organických látek po velmi dlouhou dobu. A pod ní teprve základový materiál. Co navíc k tomu ve své zprávě napsali zde zachycení geologové? Jednotlivé vrstvy nevznikly naplavením, ale spadem (!) A aby toho nebylo málo, pod vrstvami (geologové bohužel neupřesnili pod kterými) byla nalezena olověná pečeť s letopočtem 1820.

Uvedené obrázky chápejte jako malé ilustrace verze Dmitrije Mylnikova, který je přesvědčen, že obrovský spad hlíny byl důsledkem katastrofy, k níž došlo v západní Sibiři. Domy byly zasypány hlínou - jíž jsme postrádali v sibiřských lesích - vynesenou horkými parami do atmosféry, odkud pak v podobě blátivého „deště“ postupovala nad další území.
Problémem totiž nebyla jen samotná katastrofa, ale i její následky v době, kdy bylo zničeno veškeré rostlinstvo a odstraněna vrchní vrstva půdy na dostatečně velkém prostoru. Předpokládejme podle zanechaných stop, že oblast přímo zasažená pádem meteoritů byla kolem 1,5 milionů čtverečných kilometrů. Než se začne tvořit nová vrstva půdy, uběhne dlouhý čas, možná i desítky let. A po celou tu dobu působením slunce, vody a větru bude probíhat eroze, jejímž výsledkem bude tvorba obrovského množství prachu a písečných bouří. Prach a písek se bude zvedat až do vrchních vrstev atmosféry a přesouvat se tisíce kilometrů od místa samotné katastrofy.

A v Evropě se můžeme setkat se svědectvími o prachových bouřích s vypadáváním hlinitého bahna ještě v roce 1847...
....

Další podivnou záležitostí, která by se mohla vázat k námi sledovaným událostem a kterou lze pozorovat zhruba od počátku 19. století, je klimatický zlom v Rusku. Vyjděme zase z fotografií.
 

Tohle je satelitní snímek a vedle maketa již výše zmíněného Arkaimu (52.649247, 59.571416) - podivné budovy-města, které bylo postaveno před třemi a půl až pěti a půl tisíciletími a po němž nám zůstaly stopy základů na jihu Čeljabinské oblasti.
Tento obrovský komplex měl řadu unikátních vlastností, nás však zajímá jeho uzpůsobenost místnímu podnebí. Čeljabinská oblast má zhruba obdobné podnebí jako naše republika, to znamená, že v zimě tam chumelí, a to dost. A vás jistě napadlo, kam asi Arkaimci uklízeli metráky sněhu zatěžující obrovskou plochu rovných střech. No, nebudu to rozvádět – nikam. V době, kdy byl tento starověký komplex vybudován, bylo v této oblasti s největší pravděpodobností daleko teplejší podnebí, protože kdyby tam byly studené zimy, geniální architekt tohoto města by postupoval diametrálně odlišně.

A teď se podíváme do 18. století.
V roce 1756 – můžeme-li věřit oficiální dataci - byla dokončena monumentální stavba Jekatěrinského paláce (59.716448, 30.394292) v Carském Selu (dnes Puškinu). Město leží jen pár kilometrů jižně od Petrohradu, tedy oproti nám dost na severu. A přitom zmíněný palác je vystavěn vyloženě ve stylu jižních zemí. Nejen že většinu ploch vnějších stěn tvoří okna, ale v původní podobě v něm nebylo počítáno ani s topením! Obrovská kamna byla do jednotlivých místností instalována až dodatečně o sto let později.
Pokud snad namítnete, že Jekatěrinský palác měl být jen letním sídlem, pak vezměte v úvahu, že to není víkendová chata, kterou prostě zazimujete a vrátíte se za půl roku. Palác je vyzdoben unikátním a nesmírně drahým vybavením, obrazy, mozaikami, dřevěnými sochami, zlatem na nábytku i stěnách,... To všechno vyžaduje konstantní teplotu, jinak by veškeré obrovské částky, za něž toto všechno bylo pořízeno, přišly velmi rychle vniveč.

Ostatně „Zimní“ palác na tom je nejinak.









 

Na počátku 19. století bylo k Jekatěrinskému paláci přistavěno carské lyceum. Architekt se sice snažil udržet v duchu stavby, ale je evidentní, že cosi se změnilo. Okna jsou viditelně menší, v plánech stavby je už navíc počítáno s krbem do každé místnosti.
Začátkem 19. století se totiž budovy v Sankt-Petěrburku začínají stavět s ohledem na měnící se klimatické podmínky a ve 30. letech se už objevují paláce s centrálním vytápěním.







Jak to vysvětlit?
Existují svědectví, že do 19. století bylo klima na území Ruska zřetelně teplejší. V prvním vydání encyklopedie „Britannica“ z roku 1771 se dokonce píše, že hlavním dodavatelem ananasů do Evropy bylo Ruské impérium. Pravda, potvrdit tuto informaci je složité, protože získat přístup k originálu tohoto vydání je prakticky nemožné.
Ovšem pokud skutečně v této době došlo ke zničení obrovských prostor lesů, muselo se to nějak odrazit i v klimatu.
Na území Severní Ameriky a velké části střední a západní Evropy se klima postupně vrátilo k normálu. Avšak na území Ruska proběhl takzvaný klimatický zlom. Zničení rostlinstva a lesů na velké části západní Sibiře způsobilo narušení místní teplotní rovnováhy, protože lesy, hlavně jehličnaté, plní roli teplotního stabilizátoru, který nedovoluje půdě v zimě silně promrznout a v létě se přehřát a vysušit. V důsledku toho se hranice věčně zmrzlé půdy posunula na jih, což na teritoriu Euroasie přivodilo svéráznou malou dobu ledovou. V současné době už patrně můžeme pozorovat postupné obnovování původního klimatu, protože za posledních 20 let se hranice věčně zmrzlé půdy v západní Sibiři posunula zpět na sever o více než 200 km.

Zdroj:
http://www.kramola.info/vesti/neobyknovennoe/kak-pogibla-tartarija-chast-4
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/kak-pogibla-tartarija-chast-5


 -pokračování -

(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

19 komentářů:

  1. "Existují svědectví, že do 19. století bylo klima na území Ruska zřetelně teplejší".

    Na tohle má naše současné poznání a Google ale přesně opačný názor.
    Viz Malá doba ledová a v ní konkrétně tzv. Maunderovo minimum.
    V Evropě (a nevím proč by to nemělo platit i pro Rusko) v 18. století, tedy přesně v době vzniku oněch letních paláců bez topení, panovalo naopak mnohem vlhčí a chladnější klima, než je teď. Krátká chladná léta, tuhé zimy se spoustou sněhu. V Čechách bylo velmi rozšířené rybníkářství, rybníky byly téměř u každé vesnice (viz http://oldmaps.geolab.cz/ a 1. vojenské mapování z roku 1770). Dodnes v naší krajině najdeme zbytky starých hrází, dostatek vody už ale v dnešní krajině není, klima už je opět mírnější a sušší.
    V oněch dobách proběhlo i množství různých povstání, válek a bojů. Uvažuje se, že právě nepříznivé počasí a špatná úroda mohly být příčinou obecné nespokojenosti obyvatel, od které byl k povstáním a rebeliím už jen krůček.

    K vrstevnatosti půdního profilu na fotkách nejde nic říct bez znalosti konkrétní situace, takže to může být cokoliv, jakkoliv, klidně i tak jak je v tomto dílu seriálu. Věrohodnost takových důkazů je ale opět mizivá.

    No a utopené domy jsou i u nás, stačí navštívit nejbližší starší město a pečlivě se rozhlédnout, případně chvíli listovat internetem. Tu uvidíme zbytek klenutí, tu utopené okno... Za dlouhá staletí se úroveň terénu ve městech zvedla často o překvapivý kus. I proto máme tolik dochovaných archeologických památek na naši minulost. Staletí nám všechno pěkně přikryla a zakonzervovala a díky tomu máme dnes co objevovat a studovat.
    Ony ruské domy jsou opravdu extrém, jistě pečlivě vybraný, ale důvod může být opět jakýkoliv. Nedokazuje to tedy opět nic, je to jen spekulace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Vážený,
      hledejte a naleznete...

      Vymazat
    3. Jediný způsob, jak se můžou v celém městě domy ocitnout několik metrů níže úrovně země, aniž by došlo k jejich strukturnímu zničení, je tento:
      http://sibved.livejournal.com/179607.html

      zavěry jsou na vás.

      Vymazat
    4. "...V Evropě (a nevím proč by to nemělo platit i pro Rusko)..."

      áno, to je právě to, nevíte. Počasí v Evropě vztahujete na oblasti, kde nevíte, zda to na dané oblasti vztahovat lze nebo nikoliv. Na starých mapách Asie jsou vyobrazeni sloni na úrovni severní šírky div ne poblíž polárního kruhu, někde v dnešního Jakutska. Dnes tam zjevně nežijí ani nemohou. A to není jedna anomálie, podobné věci, které nezapadají do dnešních představ, jsou na desítkách středověkých map a ve stovkách písemných zdrojů.

      Vymazat
  2. Matěj Popleta: Ano, možné to je. Ale jestli je to tak jak říkáte, můžete být nějak konkrétnější? Tedy co je onen špatný prefabrikát, co je skutečnost a nějak to doložit? Já se novému poznání nebráním, naopak ho vítám, pokud má hlavu a patu.

    OdpovědětVymazat
  3. "Existují svědectví, že do 19. století bylo klima na území Ruska zřetelně teplejší".

    K tomuhle se ještě dovolím vrátit a být konkrétnější.
    Přidám odkazy, ze kterých vyplývá, že tehdejší klima nebylo zřetelně teplejší, ale naopak zřetelně chladnější.
    První je o trochu starší době:
    http://husitstvi.cz/clanky/zmeny-klimatu-behem-husitskych-valek-1419-1437/

    a druhý už se týká této konkrétní doby i místa:
    http://www.fext.cz/cokoliv/opravnik_08.htm

    Tento seriál o Tartarii je sice zajímavý, ale podle mě jen zneužívá neprokazatelné indicie k vyvození nějakých závěrů. Prostě úmyslná manipulace s důkazy k dosažení nějakého vlastního cíle. Tím se to stává silně nevěrohodné a to je škoda, mohlo nám to přinést něco nového a zajímavého.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ".. jen zneužívá neprokazatelné indicie.."

      nikoliv, jen poukazuje na lapsy a nesmysly v oficiální verzi historie. Manipulovat se snažíte vy.

      Vymazat
    2. Nájdete rovnako argumentov že v tej dobe bolo chladnejšie ako aj argumentov že v tej dobe bolo teplejšie. Proste sa zmierte stým že bolo vtedy aj teplejšie aj chladnejšie ako dnes.
      minimá boli v rokoch 1440, 1620, 1800, 1980 áno aj s tými vašimi hustskými vojnami a naopak maximá ked bolo teplejšie zasa boli v rokoch: 1350, 1530, 1710, 1890, 2070. Vtedy sa tu aj réve darilo na Orave :-)

      Vymazat
    3. Kdo si z poznatků (informací) neskládá mozaiku, nemůže vidět obraz skutečnosti. V tomto seriálu a v jeho ruském originálu jde o zcela jasné části celkového obrazu existence mírové a prosperující lidské civilizace na území Velké Tarárie, zatímco jinde na Zemi vznikaly a zanikaly říše biblického modelu vedle nekulturních tlup lidozvířat. Árjové - Slované jsou nositeli lidskosti podle galaktických zákonů. Již brzy se ukáže, kým jsme, odkud pocházíme a jaký závazek vůči lidstvu neseme. Přenos materiálu v rovině nemůže být způsobem záplavou, jak tu někdo naznačil, dřevěný "koldům" (ano, zde šlo o společné sídlo pro mnoho rodin) nemohl fungovat za třeskutých mrazů ("sibérie") a krádež času vždy souvisí se zlým úmyslem. Je třeba myslet systémově a hledat příčinné souvislosti v mocenských zájmech.

      Vymazat
    4. Tento seriál o Velké Tartárii je vlastně znovuzrozením skutečných dějin, které nám měly být upřeny. Rozhodně to vyžaduje systémové myšlení, aby se pomocí příčinných souvislostí objevila mozaika jako obraz skutečnosti. Mimochodem, záplavy nepřenáší materiál v rovině bez velkých řek a v různých místech na Zemi současně. Dále, rýhy na zemském povrchu mohou být přírodního i umělého původu, pokud připustíme, že v dějinách někdo uměl pohybovat velmi rozměrnými a těžkými předměty bez nekonečného zástupu koordinovaných otroků. Konečně, rokem 1913, v němž došlo k odtajnění ruských erchivů, začíná bezprecedentní útok na RF, který nápadně svými cíli připomíná to, co je zde popisováno jako zkáza Velké Tartárie. Naštěstí, dvakrát do stejné řeky vstoupit nelze.

      Vymazat
  4. starejpes@centrum.cz28. února 2015 v 16:13

    Hm, kouzlo nechtěného... Poslechnou, pane Vaněk, teda prominou, pane rechnungsfeldvébl, voni ti sisyfovci už nalezli všude... jó, je to taková sekta škodicích paranoiků, hlavně pro vobyčejný lidi, jako sou soudní rada nebo policejní inšpektór, že jedině opakování jest vědeckým důkazem a není jiné pravdy než vědecké a podobný bláboly, jakoby je slyšeli vod našeho poručíka Duba...u nás na Zderaze bydlel jeden z nich, menoval se nějak jako zkažený mlíko nebo vod rakve víko nebo tak nějak podobně a ten všude vykřikoval různý hesla, dokonce prej vystavil trezór na náměstí France Jozefa, ať prej kartářky a tihle magicijáni uhodnou co v něm je... No, dopadl špatně, protože tak dlouho chtěl vědecký důkazy o pránycký stravě, to je co nám tady vobčas dá kuchař Jurajda k vobědu místo jídla, až teda ten vědátor přestal sám přijímat potravu a zemřel ouplným psychickým i tělesným vyčerpáním, jak psali v jeho úmrtním listě... Poslušně hlásím, že sem jim chtěl jenom říct, že nejvíc se dožadujou těch vědeckejch důkazů právě ti, co je nejsou schopný přijmout, natož pochopit. Poslušně hlásím, že už vodcházim...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takhle jsem se u komentáře nepohihňával už hódně dlouho.
      Poslušně hlásím, že pokud byste v budoucnu zase votřel svoje boty vo náš práh, udělalo by mi to tůze velkou radost :-)
      Díky moc! :-)

      Vymazat
  5. to: Jan Peknik
    Slony by bylo možné vysvětlit nálezy mamutů, ovšem pokud sou z oblasti přeměty se slonovinou, je možné zjistit zda se jedná o slonoviu, mamutovinu, nebo o nějakého neznámého slona. přestož si myslíme že slon či lev je zvíře vázané na teplo, není tomu tak, jdná se o savce, kterým nemusí apriory vadit expanze do severních krajů.

    OdpovědětVymazat
  6. K těm utopeným a zasypaným budovám. Tady je obrázek tvrze v Kamenici. Z toho přece jasně vyplývá, že meteorit spadl i u nás :-) Nebo že by termonukleární bomba? :-)
    http://www.cestyapamatky.cz/img/galerie/cst/0011/f/026-kamenice-tvrz-od-severozapadu.jpg

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tady je fotka stejné tvrze někde kolem roku 1890.
      http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2012/06/201205sken8.jpg

      Tvrz ještě utopená a zasypaná není, takže už je to jasné - začátkem 20. století spadl u Kamenice obří meteorit. Náraz byl tak silný, že vyvrhnutá zemina zasypala přízemí kamenické tvrze :-)
      A nebo u Kamenice vybouchla termojaderná bomba :-)
      Ať tak, či tak, jedno je jisté: Já taky umím psát nesmysly :-)

      Vymazat
    2. Přesně jsi to napsal. Když se pořádně podíváš na tvé odkazy, tak zjistíš, že nesmysly píšeš. Nevím jestli jsi jen skeptik, nebo patříš mezi kazišuky, co se jim říká, nevím proč trollové, ač by jim slušel peprnější název.

      Vymazat
    3. http://is.muni.cz/th/182293/ff_b/Bakalarska_prace_Marie_Skardova.pdf

      "Slovo trolling pochází z angličtiny a v češtině se užívá ve své původní formě bez překladu. Trolling v původním slova smyslu je typ rybolovu z lodi, kdy je návnada tažena vodou přes oblast, kde by mohly být ryby. Podobné je chování internetového trolla; klade návnady na místa, kde tuší oběti."
      ... čili teoreticky česky: neskočit na špek, ale raději potopit loď?

      nenimito

      Vymazat

Podmínky pro publikování komentářů