26. 1. 2015

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 3


(Novosibirská, Čeljabinská, Omská, Ťumenská a Kurganská oblast, sever Kazachstánu)

V předchozí části jsme se dozvěděli, že v letech 1816 – 1819 došlo k podivné klimatické anomálii, kdy v západní polovině Evropy a na východním pobřeží Severní Ameriky se sluneční paprsky po dlouhou dobu nedokázaly prodrat skrze silnou vrstvu čehosi, co naplnilo atmosféru.
Prachu?
Popele?
A čistě náhodou ve stejnou dobu patrně zanikla Tartárie...
Protože víme, že náhody neexistují, zkusíme mezi oběma událostmi najít spojitost. A protože taky víme, že indonéská sopka to patrně nebyla, zaměříme se na severní polokouli a nejlépe hned na Ásii.
Co na to pan Google?


Jedním z nejdůležitějších argumentů zastánců oficiální verze historie, podle nichž je Tartarie mýtus, je absence jakýchkoli viditelných stop na Sibiři. Tvrdí, že pokud by se tu skutečně vyskytoval obrovský stát s mnoha miliony obyvatel, musely by tu zůstat stopy po městech, sídlech, komunikacích, zemědělské činnosti a podobně. A to podle nich na Sibiři nenacházíme.
Když si však zahrajeme na cestovatele "s kurzorem po monitoru" a pozorně prozkoumáme satelitní snímky Sibiře, najdeme tam něco jiného: poněkud neobvyklé druhy stop (53.159947,81.141357 - vyberte si satelitní snímky ze sloupců "satellite". Například v "cosmosnimky" můžete využít i 3D) v oblasti mezi Altajem a jižním Uralem.

1. Sibiřské pásové lesy                                                 2. Zvětšený náhled na "deltu" pásových lesů od jihozápadu

Na těchto snímcích a také na topografických mapách jsou jasně viditelné tzv. „Sibiřské pásové bory“. Je to několik úzkých pruhů borových lesů, průměrně 5 km širokých, které se táhnou od řeky Ob úhlopříčně od severovýchodu k jihozápadu až téměř k řece Irtyš. Délka toho nejdelšího činí 240 km. Profilová hloubka (zahloubení) je v rozmezí 20 – 200 m.
Podle oficiální legendy tyto příkopy vyhloubil před dávnou dobou ledovec a poté zarostly reliktovými lesy. Při bližším zkoumání topografie tohoto území však je jasné, že tyto stopy ledovec zanechat nemohl, a to z prostého důvodu – neumožnil by to reliéf terénu. Na základě jeho tvarování by se totiž hypotetický ledovec musel pohybovat jinak a jiným směrem. A kromě toho dané stopy protínají hřbet rozvodí oddělující povodí Obu a Irtyše.

Nemohly by to tedy být spíš... meteority?
Budeme-li vycházet z této možnosti, co by se dalo z těchto stop vyčíst?
První, co nás jistě napadne, je, že tu spadlo několik velkých těles, majících, soudě podle šířky drah, minimálně okolo 5 kilometrů v průměru. Jsou tu dobře rozeznatelné dvě dolní stopy dlouhé 240 a 220 km. Vzdálenost mezi nimi je zpočátku 30 km. Směrem na severozápad se o 40 km dál nachází další stopa, tentokrát dlouhá 145 km. A ještě jedna se táhne o 100 km dál k severozápadu, je nejširší ze všech (7 – 8 km) a její délka činí 110 km. Mezi posledními dvěma je patrné ještě větší množství menších stop, které však nejsou tak zřetelné a zanechaly je patrně menší fragmenty.

Ale to ještě není všechno. Budeme-li se pohybovat dále na severozápad, rozeznáme velké množství drobnějších rýh, které způsobily s největší pravděpodobností trosky. Velmi dobře jsou vidět u jezera Čany (54.765511, 78.213562). Podobné jsou pak v okolí města Omsk, rovněž u Tobolska a také na území severního Kazachstánu v okolí města Rudnyj.
Ani tyto fragmenty však nebyly malé, soudě podle rýh, které po sobě zanechaly.

Tatáž oblast (54.765511, 78.213562) ve zvětšení na jiné mapě (http://www.bing.com/maps/). Kapkovitý tvar rýh (tmavé plošky) jasně ukazuje na pád tělesa, nikoliv na stopy po ledovci.
Vzhledem k tomu, že všechny stopy - tedy ony velké i tyto drobnější - jsou ve stejném směru, lze předpokládat, že všechny objekty spadly v tutéž dobu. V počáteční fázi trajektorie jejich úhly odpovídají úhlu náklonu osy otáčení Země k ploše ekliptiky, ve které se pohybují téměř všechny planety a asteroidy sluneční soustavy. Můžeme tedy předpokládat i to, že se jednalo například o zbytky nějaké planety naší soustavy.
Ještě jeden důležitý detail je třeba prozkoumat, detail, který by mohl přispět k vysvětlení dříve zmíněné klimatické anomálie. Jak si jistě mnozí uvědomili, na konci „Sibiřských pásových borů“ nevidíme vyvýšeniny z nahrnutého půdního materiálu, který by tam rozhodně měl být. A mělo by ho být opravdu hodně. Místo toho se na konci dráhy stopa rozšiřuje a je podobná deltě řeky vlévající se do moře. Vysvětlení je jediné: tyto spadlé objekty byly tvořeny převážně ledem. O tom svědčí i boky koryt, které by v případě průchodu kamenného tělesa musely být ostré. Zde však svahy ostrý profil nemají. Spodní část ledového tělesa se intenzívním třením roztavila rychleji než horní a vytvořila vodní vrstvu, která působila jako mazivo a tak způsobila hladký průřez. Nicméně i tak bylo ze zemského povrchu strženo obrovské množství zeminy, která se následně s horkou párou zvedla do velkých výšek.

Po prozkoumání celé řady dalších okolností, které však pro potřeby tohoto stručného článku vypouštíme, můžeme učinit tyto závěry:
1. Podle tvaru, směru a profilu stop se lze důvodně domnívat, že byly způsobeny velkými meteority, z nichž ty největší měly 5 a více kilometrů v průměru.
2. Poměrně mělké, ale dlouhé stopy naznačují, že objekty padaly velmi rychle a pod velmi malým úhlem.
3. Všechny tyto objekty spadly na zemský povrch najednou.
4. Nejsou to fragmenty jednoho tělesa, které se po srážce s atmosférou roztrhlo. V tom případě by totiž jednotlivé fragmenty letěly vějířovitě do různých směrů.
Podtrženo, sečteno: jedná se o srážku Země s rojem meteoritů.

Podobné stopy po pádu objektů z kosmu lze najít i na dalších místech, například v blízkosti města Tomsk (56.395664,84.547577) nebo ještě dále při řece Irtyš a také jižně od Tobolska (56.657736,70.36972). A připomeňme, že v prvním vydání encyklopedie „Britannica“ je právě toto sídlo jmenováno jako hlavní město Tartárie...













Je těžké si představit rozsah takové katastrofy, protože je očividné, že v tomto prostoru o šířce více než 500 km a délce přesahující 250 km bylo zničeno všechno, co bylo na povrchu. Vlna roztáté vody odnesla všechny stavby, veškeré rostlinstvo, zabila všechny živé organizmy. Při tom v době pádu se brzděním o atmosféru i zem povrch objektů rozehřál na vysokou teplotu a led se rychle měnil na páru. Vycházeje z toho, co vidíme na snímcích zejména u jezera Čany, hustota objektů byla dostatečně vysoká a to znamená, že v oblasti pádu byl vzduch plný přehřáté páry a možná i nějakými plyny. Když se to smíchalo s půdou na povrchu Země, celá tato masa se spolu s párou vznesla do atmosféry.
Zasažené oblasti nebyly pak vzhledem k chybějící ornici schopné poskytnout případným přeživším potravu, a tak v závěsu za katastrofou přírodní následovala katastrofa ekonomická, hlad a pravděpodobný zánik Tartárie.


Kruhová jezera
Na západě Kurganské a jihovýchodu Čeljabinské oblasti je nápadný ještě jiný druh stop: celý tento obrovský prostor je doslova poset oválnými až kruhovými krátery, které jsou nyní zaplněny vodou a vypadají jako jezera. Pokud i toto jsou stopy po meteoritech, pak jejich původci nepadaly po tangenciále k zemskému povrchu jako předchozí skupina, ale pod daleko větším úhlem, nebo v konečné fázi prakticky vertikálně.


Není jasné, zda oba druhy stop vznikly při jediné události. I kdyby však proběhla každá zvlášť, pád tak velkého množství objektů – soudě podle stop jich muselo být několik desítek tisíc – musel způsobit katastrofu planetárního charakteru. V samotné zóně pádu by se dalo přežít jedině v hlubokých podzemních krytech. Všechno, co bylo na povrchu, bylo prakticky v jednom okamžiku zničeno. Přitom byla zničena i vrchní vrstva půdy a rostlinstvo i na velkém okolním teritoriu přímo pádem nezasaženém.
Při průchodu těchto těles rovněž muselo dojít i ke značnému rozehřátí atmosféry. Je možné, že část objektů, které způsobily vznik kruhových jezer, explodovala v jejích horních vrstvách, stejně jako explodoval meteorit v roce 2013 (ať už příčina byla jakákoli). Pokud tyto objekty byly tvořené horninou, vzniklo velkého množství prachu. To pak mohlo být příčinou takzvané „jaderné zimy“, jejíž projevy byly zaznamenány v letech 1815 – 1819.
Takže na západní Sibiři je gigantická zóna, která byla pravděpodobně zničena masívním meteorickým bombardováním, oblast o rozloze více jak 1,5 milionu kilometrů čtverečních. Pokud na tomto území v době katastrofy existoval jakýkoliv stát, pak po ní o něm nemohlo být ani řeč...







No dobře, řeknou skeptici. To, že podobná gigantická katastrofa byla, je - soudě podle snímků - možné, ale na základě čeho lze tvrdit, že k ní došlo právě před 200 lety? Vždyť mohla proběhnout před tisíci let a možná i před miliony a pak se zmizením Tartárie – která možná byla, ale třeba ani nebyla – to nemá žádnou spojitost.
A o tom a také o některých velmi důležitých závěrech, které lze vyvodit i z již uvedených faktů, bude řeč v další části.

- pokračování -

zdroj:
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/kak-pogibla-tartarija-chast-1


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

12 komentářů:

  1. Děkuji za článek ,jsem moc rád že si to tu mohu přečíst.
    Václav

    OdpovědětVymazat
  2. Úžasně vystavěnej článek,
    má poklona. Matěj

    OdpovědětVymazat
  3. Super, už se těším na další pokračování. Pročítal jsem SAVédy a je dobře, že se Putin k tomu vrací a chce to dostat mezi lidi. I u nás by se to mělo vyučovat na školách. Díky

    OdpovědětVymazat
  4. WhitelikesnowandcoldlikeWinter31. ledna 2015 v 10:20

    Zajímavý článek - díky moc.
    Právě jsem před chvílí četl článek na Prvopodstatě o domech v Petrohradě,ale i v dalších ruských městech,jakož i spoustě měst v Evropě,jejichž základy jsou zasypány do půli přízemí,tudíž lze do nich vstupovat napřímo,tedy ne po schodech nahoru,nebo jsou jejich vchody zahloubeny a tudíž se do přízemních prostor sestupuje,dále mají např. zpoloviny zasypány sklepní okna či odvodní kanály atd.,nicméně to platí pro domy postavené do roku 1820;jsou ale záznamy,že se v takovém stavu nacházejí již delší dobu.
    Každopádně jest minulost skryta,ať už záměrně či z nedbalosti ( neznalosti ) a máme tedy co objevovat.

    Kdo hledá,ten nachází.

    Díky všem,co se o své vědomosti a objevy podělí s námi,jež hledáme,ale nemáme takový rozhled.
    :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O "zasypaných" domech bude pohovořeno v páté části tohoto seriálu.

      Vymazat
    2. K těm zasypaným domům........třeba tady v Brně je mnoho starých domů také se zasypaným přízemím. Vysvětleno je to tak, že se při stavbě nových domů (a jejich sklepů) zemina prostě draze nikam neodvážela, ale rozhrnula se v nejbližším okolí domu. Postupně se tak srovnaly mnohé původní terénní vlny, propady, strohy a rokle a terén se víceméně srovnal. Výsledkem je i částečné zasypání suterénů některých doumů. V tom Petrohradě by to chtělo rozbor zeminy, jestli se jedná o místní zeminu z okolí domů nebo jde o naváté cizí materiály. Jako naváté mi to nepřipadá možné, bez nějakých významných záznamů. Vanoucí hlína nepadá jistě jen kolem domů, ale také na jejich střechy, do řek, kanálů a kanalizací. Takové množství už boří střechy i celé budovy a trvale ucpává kanalizaci a zanáší koryta řek. To by byla národní katastrofa a jistě by o tom byly záznamy.
      Petr C

      Vymazat
  5. Podla toho co sa tu pise sa podla mna jedna o exploziu velkej komety.
    1. Komety su z ladu
    2. Uhol dopadu ulomkov
    3. Stopy po ulomkoch

    Hmota telesa ktore toto spravilo nemohla byt priliz velka, lebo gravitacia tym vzdniknuta a
    jej nasleda interakcia so zemskou by trajektoriu znacne zahla = nevideli by sme tie skrabance.

    Objemne telesa letiace v zakryte alebo skupine dost male aby spravili poskodenie ktore vidime,
    ale dost velke aby nezhoreli rovno v atmosfere... myslim si ze tento brokovnicovy efekt by tak ani nevedel nastat

    Meteority su horniny prach rozne rudy a mineraly.
    Komety lietaju ovela vacsimi rychlostami.

    Myslim ze hodne velka kometa sa priblizila natolko ze skor ako sa stihla odparit proste explodovala,
    letela priliz rychlo na to aby gravitacne pole zeme vyraznejsie zahlo jej trajektoriu.
    Som presvedceny o tom ze povolani vedci by vedeli lahko vyratat potrebnu rychlost a hmotu ladu ktory by toto dokazal.
    Taktiez by sa dalo zamysliet nad tym aky podtlak vytvori teleso rychlo letiace atmosferov, uz len ten podtlak mohol podvyhat vela hmoty,
    a nasledna tlakova vlna ...


    Je skvele ze si dali ludia tu pracu a presli tie archivy a dali to do precitatelnej formy, diky.

    OdpovědětVymazat
  6. Dobry den,
    predem se omlouvam za pripadne chyby v textu. Jsem cizinec, tak prosim o pochopeni.
    Ja se k tomuto tematu dostal teprve pred nedavnem, pres nejaky kanaly na Telegramu a pozdeji i na Youtubu. Jelikoz se prevazne jedna o prispevky psane v nemcine a anglictine, tak me zajimalo co o tomto tematu vedi v cizine, konkretne v cechach, protoze ma zena je ceska a nikdy o tomto nic neslysela.

    Zatim jsem se dopracoval az k teto 3 casti, tak je mozne, ze v dalsich castech tohoto clanku zminujete i to, o cem bych tu ted chtel psat.

    Takze....
    V zahranicnych zdrojich se napr. mluvi o tom, ze Velka Tartarie byla uz i velmi technicky vyspela, ze velka vedecko-technicka revoluce z poloviny 19. stolety je taky jen jedna s velke lzi, ze to co se najednou objevovalo (vydavalo) jako vynalezy velke vedecko-technicke revoluce, byly ve skutecnosti zapomenute (znovu objevene) vynalezy z Velke Tartarie.

    Dale se na zahranicnych kanalech pise, ze tato "KATASTROFA (zanik Velke Tartarie)", nemusela byt prirozenou katastrofou (Meteority), nybrz ze se mohlo jednat i o velmi vyspele zprane (napr. atomovy....nebo....?). Jak uz jsem v predchozich radcich psal: Technicky vyvoji v dobe Velke Tartarie byl uz mnohem dal, nez nak je po staleti tvrzeno! Mozna by to i vysvetlovalo to, proc Velka Tartarie byla systematicky vymazana s dejim, presto ze to je teprva cca. 200 let zpatky!?

    Dale podle zahranicnych zdroju, zasahovalo uzemi Velke Tartarie i na uzemi severni ameriky. Dale pry existuji do dnesni doby dukazy, napr. v podobe budov, o existenci Velke Tartarske Rise, dolozene fotkami a obrazy (napr. na Telegramu, pod "Grande Tartaria", "Tartaria Einstieg", "Tartaria Chat...atd.).

    Tato katastrofa pry zpusobila bahenni zaplavu, ktera pod sebou pohrbila nejen lidi, ale i lesy (proto najdeme pry jen tezko lesy starsich 200 roku) a mesta (budovy).
    Tyto budovy nezmizely, nybrz yly pohrbeny pod masou bahna. Nektery budovy byly ve skutecnosti tak vysoke, ze se dochoval na povrhu nekolik pater. Prvni cast patra, ktera se nachazela nehluboko pod hladinou bahna se predelalo na sklepy a ten zbytek pod nim se zazdil( zabetonoval). Jedna se, kdyz se budete divat kolem sebe, o budovi"PRY" romanskeho stylu. U techto budov uvidite okna v urovni chodniku/silnice.

    Nasel jsem na zahranicnych kanalech spousty dalsich zajimavych informacych a moznych dukazu, ale to bych tu sedel jeste dlouho, proto doporucuju kazdemu, kdo ovlada perfektne nejakou dalsi rec, az se vyda na cestu pruzkumu v zahranicnych zdrojich.
    Stoji to za to, pokud vas toto tema zaujalo podobne jako me!

    Mejte se krasne a objevujte!
    Andreas O.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andreasi,
      když si na těchto stránkách najdete vpravo nahoře sloupeček "Štítky" a rozkliknete v něm heslo "Tartárie", vyjede vám seznam více jak 30 článků na toto téma. Najdete tam vše, o čem píšete, ale možná i něco navíc. :-)

      Vymazat
    2. Andreas.
      Osobne si tiež myslím že to nebol nejaký náhodný pád meteoritov. Je to príliš cielené a úplne náhodou cielené na najľudnatejšie centrá Tartárie - trojuholník Omsk, Tomsk, Tobolsk.

      Podľa mňa dochádzalo niekedy od roku 1530 k infiltrácii žrecovských štruktúr Tartárie zvonku, až sa nepriateľ dozvedel o dávnych tajných technológiach, ktoré starostlivo schovávali žreci. Medzi týmito technológiami bola aj táto "meteorická zbraň" a boli tam aj jadrové zbrane, technológia stará najmenej 13000 rokov, ale pravdepodobne o nich píše už epos Mahabharata. Niekedy okolo roku 1650 bola proti hlavným mestám Tartárie použitá meteorická zbraň a potom v tzv. Napoleonských vojnách 1805-1820 boli použité aj jadrové zbrane. Jedna z nich bola mimochodom odpálená aj v Moskve 1812 a mnoho Napoleonových vojakov umrelo na chorobu z ožiarenia. Až nacistickí vedci potom dokázali zreplikovať jadrovú bombu, je možné že našli určité informačné zdroje. Američania od nacistov "zdedili" 3 jadrové bomby v rámci operácie Paperclip. Trinity, Fatman a Little Boy. Ďalšiu vlastnú potom postavili s pomocou odsunutých nacistických vedcov až o rok neskôr. A vôbec, mnoho dnešných technológií sa akosi zrazu záhadne objavilo, ako napr. počítačový čip, alebo MRI..

      s0lar

      Vymazat
    3. Dobre rano sOlar,

      plne s tebou souhlasim. Mnohe z toho co pises uz jsem vedel a to co jsem takto jeste nevedel, jsem si myslel a tusil, diky.

      Byl jsem ted hodne casove vytizen, proto reaguji az dnes.

      Tento kanal je velmi zajimavy a kdyz zas najdu trochu vice casu, tak se vrhnu na dalsi clanky (NEJEN) o Tartarie. Uz se tesim co se tu jeste dozvim.

      Preji pekny den!

      S pozdravem
      Andreas z Mnichova

      Vymazat
  7. Ahoj Vlabi,

    moc diky za upozorneni ;-)
    Objevil jsem tento clanek teprve dnes a dostal jsem se tprve k clanku cislo 4..
    Diky tve odpovedi jsem ted jeste zvedavejsi a rad si prectu postupne vsechny clanky.
    Uz se na to moc tesim, hlavne na to, ze se tady eventuelne dovim jeste neco noveho, co jsem sam jeste nikde necetl ci neslysel!? :-)

    Dekuji moc a preji krasny den!

    Se srdecnim pozdravem
    Andreas O. z Mnichova

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů