30. 12. 2015

Psi


Kdykoli se v dávno minulých časech v kterékoli části střední Asie objevil ruský vojenský tábor, doslova za pár týdnů zůstali místní obyvatelé bez svých ovčáckých psů (předků nynějších alabajů). Proč? Všichni psi střežící stáda v okolí vojenského ležení totiž velmi rychle pochopili, že místo ovcí je lepší střežit ruský tábor - protože tam je řádně krmí (!), hladí (!) a hlavně - mají je rádi (!).
Zejména proto není znám jediný případ, že by se místním "partyzánům" podařilo přiblížit se k ruskému táboru a napadnout ho. Noční "návštěvníky" totiž psi nekompromisně roztrhali (to není myšleno jako slovní obrat, ale doslovně.)

26. 12. 2015

Úvaha - počasí

Nějakou dobu mám silné nutkání sepsat něco na téma globálního oteplení alias klimatu a teď zjišťuji, že takový článek zde na blogu již tři roky visí. Abych nevykrádal sám sebe, rozhodl jsem se pro resuscitaci článku. Už jen z důvodů dalších textů, na něž je v úvaze odkaz a které jsou dnes ještě aktuálnější než před těmi třemi roky. Některé věci jsou sice už jinak, ale to jen proto, že vše se vyvíjí.
MichaB

Předně upozorňuji, že tento článek není vhodný pro alergiky na konspirační teorie, ale může dělat dobře naopak - jak trollíci říkají - šémtrailistům (předpokládám, že tím mají na mysli posměšné zkomolení slova chemtrails).


K tomuto tématu, které se mi v hlavě táhne již hezkou řádku měsíců, mě konečně dokopal Petrův komentář k článku zaměřeném na mísení národů. Zde je část z tohoto komentáře:

"...Je to jednoduché. Když žiji na "svém" území po mnoho generací, moje DNA se přizpůsobí specifickým účinkům místních energetických polí, zjednodušeně řečeno: zvykneme si, naučíme se podvědomé obrany a ochrany vůči negativním vlivům prostředí a začneme těžit z výhod. Proto máme doma mnohem více energie, než na cestách. Čím dál jsme od domova, tím je energetické prostředí jiné a organizmus se musí bránit, znovu se učit reagovat a to stojí síly. Stejné je to i se stravou a migranty. Když přijde cizí člověk do naší blízkosti, není to jenom fyzické tělo, co přijde, ale i energetické slupky kolem. A ty narušují už zaběhlé a vyladěné pole, co tu jsou. Z harmonie se tak stává chaos a ten plodí stres (podvědomý i skutečný)..."

18. 12. 2015

Jak je to s "tajnou světovou vládou" 2


Andrej Fursov
Někteří konspirátoři všechny události ve světě, včetně občanské války na Ukrajině, svádějí na konfrontaci mezi Rothschildy a Rockefellery. Kdo z nich vyhraje, ten bude řídit svět. 
Ano, v poslední době se aktivně upozorňuje právě na linii konfrontace "Rothschildi - Rocefellerové". Takový vztah skutečně existuje. Sehrál významnou roli ve XX. století a vinul se jak červená nit všemi důležitými událostmi, včetně první světové války, kdy vítězství bylo na straně Rockefellerů. Je zajímavé, že tato konfrontace začala v Ruském impériu - na ropných polích v Baku. Tam Rockefellerové sponzorovali stávku dělníků v zóně náležející Rohtschildům. Také bolševici skupiny Fioletova organizovali stávky, aktivní roli tam hrál Koba - Stalin. Ruské impérium s jeho ropou z Baku, přesněji západní majitelé tohoto černého zlata, byli hlavními konkurenty rockefellerovské Standard Oil na počátku XX. století. V důsledku revoluce v roce 1917 Standard Oil (přesněji část společností, na které ho formálně rozdělili v USA) se stal absolutním lídrem. Rothschildi okamžitě po smrti Stalina "vstoupili" do SSSR, i když s přidruženými společnostmi (např. De Beers Oppesnheimer) byl SSSR neustále v kontaktu. S Rockefellery stalinský SSSR především v první polovině 30. let pracoval velmi aktivně, ale po smrti Johna Rockefellera v roce 1937 intenzita poklesla. Druhý příchod Rockefellerů (a spolu s nimi i Warburg) do SSSR se uskutečnil v roce 1973 téměř přesně s příchodem J. Andropova do politbyra. 

Velmi zajímavé! A nynější fáze bojů Rothschildů a Rockefellerů?

15. 12. 2015

Jak je to s "tajnou světovou vládou" 1

Téměř polovina Rusů věří, že existuje tajná světová vláda. Přesněji 45 %. To jsou údaje z posledního výzkumu Všeruského centra výzkumu veřejného mínění (VCIOM).
Je zajímavé, že stupeň víry v tajný všemohoucí světový orgán roste s úrovní vzdělání respondentů. Nicméně názory na složení této "vlády" už se v Rusku liší. Jedni se domnívají, že planetě vládnou oligarchové, druzí - že to jsou Američané, třetí to svádějí na zednáře, Židy a "některé světové politiky", ať už to je Obama, George Bush nebo královna Velké Británie Alžběta II. Zmatek v odpovědích je jasný, vždyť ona vláda je - tajná! Nevěří na ni třetina dotázaných, čtvrtina s odpovědí váhala.

Andrej Fursov
- Oněch 45 % našich spoluobčanů má v podstatě pravdu, i když se mýlili ve formě. Taková forma vlády jako "tajná světová" není - říká historik Andrej Fursov, který řadu let studuje světové elity. - Ale tajné nadnárodní struktury světové koordinace a řízení - to je realita. Tyto struktury často diktují svoji vůli vládám, parlamentům i jednotlivým osobnostem. Ale v žádném případě nepředstavují nějaký jednotný orgán světové elity. 

- Co to tedy ona "světová elita" je?
- Světová elita je souhrn rodin monarchů (ne všech samozřejmě), staré evropské aristokracie, bankéřů a průmyslníků. Jsou mezi sebou propojeni podnikatelskými, příbuzenskými i okultními vazbami, jsou organizováni v uzavřených lóžích, klubech, výborech atd. Tato rodino-podnikatelská pavučina existuje v této podobě 150-200 let. 

- A britská královna tam patří také?

9. 12. 2015

3D, 5D a další "reality"

(Vše zde uvedené je jen a pouze můj osobní názor)

Nedávno jsem na Svobodném vysílači poslouchal pořad s Jaroslavem Chvátalem (matrix-2001.cz), kde krom mnoha dalších zajímavostí zaznělo pro mě něco velmi přijatelného ohledně "dimenzí", tolik propíraných ezoteriky. Konečně něco rozumného, nikterak se to ve mně nešprajcovalo a vůbec - podporovalo to můj názor na danou věc. 
Podstatou rozdílů mezi tzv. 3D, 5D a dalšími realitami nejsou odlišnosti mezi nimi, nýbrž odlišnosti v rozpětí našeho vědomého vnímání reality. Není žádná dimenze 5D, kam se upíná pozornost mnoha duchovně založených lidí, ani 6D či 72D. Vtip je v tom, že realita je pouze jedna, ale my, lidské bytosti, pěti smysly svých fyzických těl vnímáme pouze její zlomek. A tento zlomek je naší 3D realitou.
Nacházíme se však na prahu doby, kdy se krajní meze našich pěti fyzických smyslů postupně spontánně rozšiřují, čímž se nám dostává možnosti vnímat zase o krapet větší část reality. Zpočátku mozek, který zpracovává impulzy z rozšiřujících se fyzických smyslů, tyto vjemy předkládá naší nepřipravené vědomé mysli v neúplné či zatím pokroucené podobě. Dost možná jde jen o změny v odfiltrovávání informací proudících z fyzických smyslů a dál pak mozkem zpracovávaných. Snad právě proto v současnosti člověk využívá jen nevelkou jeho část. S postupným rozšiřováním vědomí však bude docházet i ke zvyšování aktivity v tuto chvíli ještě neaktivních částí mozku, který pak bude pro naše bdělé vědomí informace přicházející ze smyslů zpracovávat ve větším a větším objemu.

3. 12. 2015

Probíhá totální přestavba člověka

aneb Co se skrývá za programem "Globálního vzdělávání" 


ilustrace Štěpán Mareš
Ti, kdo se blíže zabývají děním v Ruské federaci, jistě nejednou zaznamenali velmi kritické poznámky na adresu ministra školství Viktora Livanova a na celou koncepci současného ruského vzdělávání. Pedagogové, kteří jsou schopni vidět důsledky onoho současného dění majícího své kořeny v 90. letech, bijí na poplach. Takto situaci líčí například členka katedry historie a politiky Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Olga Četvěrikova:

Program "Globálního vzdělávání" byl rozpracován koncem 70. let. Při jeho tvorbě hlavní roli sehrál zástupce generálního tajemníka OSN Robert Muller. Spolu se svými kolegy z USA v 70. - 80. letech vypracovali program globálního vzdělávání, které chápali jako přechod k novému systému hodnot, v jejichž centru bude tolerance. Je to, pokud budeme hovořit zcela otevřeně, v jistém smyslu panteistický světový názor, velmi připomínající okultní světonázor New Age.

25. 11. 2015

Pravda o Tibetu (3)


V roce 1959 Anna Louise Strong navštívila výstavku mučicích nástrojů používaných tibetskými majiteli. "Byla tam pouta všech velikostí, včetně maličkých pro děti, nástroje na řezání nosů a uší, na lámání rukou, na podřezávání šlach na nohách.
Byly tam nástroje na lití horkého klihu, biče a speciální nástroje na kuchání. Na výstavce byly i fotografie a svědectví obětí, které byly oslepeny, zmrzačeny nebo zbaveny končetin za krádež.
Jednomu pastýřovi měl hospodář zaplatit náhradu v jüanech a pšenici, ale zaplatit odmítl. Pastýř si tedy vzal jeho krávu. Za to mu uřezali ruce. Jinému pasákovi, který se bránil, když mu chtěli vzít ženu a dát ji statkáři, zlámali ruce. Byly tam vystaveny i fotografie komunistických aktivistů s uřezanými nosy a roztrženými ústy a také ženy, kterou nejprve znásilňovali a pak jí uřízli nos.
Přestože se nám tomu nechce věřit, feudálně-teokratický Tibet byl nekonečně vzdálený od zromantizované Šangri-La, které se tak nadšeně obdivují západní propagátoři budhismu".

Působivá svědectví o mírném a dobrotivém náboženství a jeho představitelích, není-liž pravda?

21. 11. 2015

Francouze dojal ruský dárek - štěně Dobryňa

18. listopadu při zátahu na pařížském předměstí Saint-Denis francouzské speciální jednotky vtrhly do bytu, kde se ukrýval jeden z podezřelých v případě teroristických útoků v Paříži. Během operace byl zabit služební pes jménem Diesel.
Na tuto událost reagovalo obrovské množství uživatelů internetu, kteří spontánně spustili akci "Je Suis Chien ("Jsem pes.") a začali sbírat podpisy pod petici se žádostí udělit psovi posmrtně medaili za statečnost.

19. 11. 2015

Pravda o Tibetu (2)


A nyní něco o tom, za co mohl být otrok potrestán.
Je znám případ, kdy hospodář poslal otroka do odlehlé vesnice s úkolem. Ten se nestihl vrátit před setměním a tak přenocoval cestou na poli. Jak se ukázalo, toto pole patřilo nějakému místnímu majiteli a ten požadoval od otroka za přenocování peníze. Otrok peníze samozřejmě neměl, a tak mu za trest usekli ruku.
Když se zesláblý vrátil zpátky ke svému pánovi, ten, rozhněvaný skutečností, že zdravý dobrý otrok se stal invalidou, přikázal mu useknout i druhou ruku.
Nezaslouží si tato nádherná pohádková země všemožnou podporu ze strany organizací ochraňujících lidská práva?

A zde je ještě jedno svědectví o tam vládnoucích pořádcích od lidí, kteří v Tibetu pobývali. Francouzská cestovatelka Alexandra David Neel v knize "Starý Tibet před novou Čínou" napsala: "V Tibetu jsou všichni rolníci doživotními nevolníky a je nepravděpodobné mezi nimi najít někoho, komu se podařilo se z dluhů dostat."

17. 11. 2015

Pravda o Tibetu (1)

Pro mnohé je Tibet "rájem s ušlechtilými mnichy", "světlým náboženstvím", "moudrými vládci" a "nekonečně pracovitými a loajálními lidmi". Ale...
Tibet. Západní propaganda lidem vtloukla do hlav podivné klišé o "okupaci Tibetu". Západ velmi snadno zapomněl, že téměř tisíc let do roku 1959 byl Tibet součástí Číny a jen po dobu několika desetiletí japonské okupace a občanské války byl mimo jurisdikci čínské vlády.
Stručně řečeno, ani v roce 1959 Čína zvláštní potřebu "okupace" neměla. Potřeba přišla až ve chvíli, kdy si USA uvědomily, že raketa středního doletu umístěná na vrcholku hory vysoké 4 - 5 tisíc metrů nad úrovní moře se mění na raketu doletu velmi dlouhého...
A tak jakmile došlo k tomuto objevu, vypuklo v Tibetu povstání proti centrální vládě. Jen tak mimochodem - jak může dojít ke vzpouře proti někomu, komu nejsi podřízen? Aby tě "okupovali"?
Nicméně k "okupaci" došlo. Otázky však zůstaly:
Proč vysokohorská země, v níž se obyvatel rovin zadýchá dokonce i bez fyzické námahy, nekladla odpor?
Proč země klášterů úporně nebojovala za každé údolí?
Proč se po věky stavěná mohutná opevnění téměř nebránila Lidové osvobozenecké armádě Číny, mírně řečeno, slabě vyzbrojené a velmi hladové?

13. 11. 2015

Zničení Jekatěrinoslavu termojaderným výbuchem v roce 1785

Objevila se možnost stanovit datum jednoho z dávných termojaderných výbuchů na naší planetě (o nichž se tu mluvilo již dříve v souvislosti se zánikem Tartárie), a to s přesností plus-mínus 3 roky.
Případ se váže k městu Jekatěrinoslav, které se rozkládalo v bezprostřední blízkosti dnešního ukrajinského Dněpropetrovsku. Město bychom však dnes marně hledali, i když poměrně snadno se daly najít jeho původní plány s bastionovým opevněním. Podivné však je vysvětlení, proč po tomto městě nezbyla ani stopa. Jekatěrinoslav Kilčenský (dříve také Samarský) údajně nechali rozebrat rolníkům, protože město prý bylo postaveno na nevhodném místě - mezi řekami Kilčeň a Samarou v místě jejich soutoku, takže bylo neustále zaplavováno vodou. A pak prý postavili jiný Jekatěrinoslav, na pravém břehu Dněpru, což je dnešní Dněpropetrovsk. Cituji tuto bajku z internetových stránek města Dněpropetrovsk.  

6. 11. 2015

Kapitoly z učebnice pro čtenáře aktualne.cz


To jsem si zase početla.
Zpráva na první pohled vypadá docela dobře. Výjimečně v ní nejsou hrubky, věty mají podměty i přísudky, a jelikož se tu nevyskytují dvojmístné či ještě složitější číselné údaje, a ani nedejbože přepočty měn či fyzikální veličiny, nehrozí, že mi při četbě zaskočí čerstvě upečený štrůdl.
Ba co dím, jsou tu i odkazy na zdroje (!!!) a téměř se tu nevyskytují výrazy jako "prý", "údajně", "nejmenovaný zdroj uvedl", "s největší pravděpodobností", "svědkové uvádějí",... bla bla bla.
Takže - co že nám to tu píšou?

28. 10. 2015

Ještě jednou karma

I když na toto téma tu již článek tuším je, nedalo mi to a sesmolil jsem tuto krátkou a doufám, že srozumitelnou úvahu.
Nedávno jsem na Svobodném vysílači zaznamenal pořad týkající se karmy. Vše znělo tak rozumně a logicky až do chvíle, kdy jsem si položil následující otázku:
Jak se tzv. karmické kolo zastaví?

21. 10. 2015

Imigranti - na koho se zlobíme?

Několikrát jsem tento zamýšlený článek začal psát a několikrát jsem od toho upustil a smazal ho s tím, že na dané téma je toho na netu již kvantum a vždy, ať je názor autora jakýkoli, je k němu následně bouřlivá diskuze, kde se diskutující nejsou schopni obejít bez osobních útoků na každého, kdo má jiný názor, a diskuze již není diskuzí nýbrž názornou ukázkou toho, kde se jako civilizace zrovna nacházíme. Nakonec mě k napsání dokopalo video, které mi přišlo mailem. Bylo v něm tak čtyř-pětileté dítě evidentně islámského původu, kterého patrně otec donutil natočit (slovo donutil by v tomto kontextu zasluhovalo celý článek) scénu, kde v oblečení džihádského bojovníka nožem podřezává a páře krk plyšové kravce a úspěšná "akce" je odměněna pokřikem přihlížejících Allah agbar.
O jaké téma jde, je již patrné. Jak jinak, než o imigranty, utečence chcete-li.
Dal jsem si několik dní času, abych s potřebným odstupem byl schopný zkompletovat si svůj názor.


15. 10. 2015

Generál KGB o PSI-zbraních 3



- Velmi nám pomáhali výjimečně silní extrasenzorici z řad důstojníků státní bezpečnosti. Ano, takoví tam opravdu sloužili. V roce 1991 jsem jich dal několik dohromady, těch nejnadanějších, a vytvořil malou jednotku. Leželi na pohovkách a nalaďovali se na mozek nějakého politika, i když ten se nacházel třeba i tisíce kilometrů daleko. Uvedli tento "objekt" do stavu měkké hypnózy a "vyslýchali" ho. Dotazovaní měli pocit, že hovoří v duchu sami se sebou, ale ve skutečnosti podávali informace našim tajným službám. Pokud některý politik nechtěl sám se sebou mluvit, použil se jiný program. Do mozku byl zaslán hlas jeho oponenta nebo kolegy nebo přítele (přítelkyně), s kým už ochotně zapředl živou debatu. A naši operátoři tuto debatu snímali. Díky těmto dialogům se nám podařilo zabránit nemálo pohromám na státní úrovni.

12. 10. 2015

Generál KGB o PSI-zbraních 2

_______________________________________________________________________________________

Trochu historie (Ze svazku zvláštních služeb SSSR, 1991) 
V roce 1853 slavný chemik Alexandr Butlerov jako první na světě vytvořil vědeckou hypotézu k objasnění fenoménu mentálního přenosu projevujícího se v hypnóze mezi hypnotizérem a pacientem. Butlerov navrhl zkoumat jako zdroj záření mozek a nervový systém člověka, předpokládaje, že pohyby "nervových proudů těla" shodně spolupracují s elektrickými toky ve vodičích. Právě elektroindukční efekt objasňuje podle Butlerovova názoru fyzikální podstatu signálů z mozku jednoho člověka do mozku druhého.
S hypotézou Butlerova souhlasil fyziolog Ivan Sečenov a zároveň upozornil na fakt, že emoce a blízké příbuzenské vztahy, zejména mezi dvojčaty, významně zesilují efekt myšlenkové silové spolupráce.
Nejznámější byla série prací na elektromagnetické zdůvodnění mechanismů myšlenkové sugesce/mentálního přenosu ve zkušenostech se zvířaty a lidmi, uskutečněných koncem 19. století a začátkem 20. akademikem Vladimírem Bechtěrevem, který vytvořil první Ústav pro studium mozku a mentální aktivity na světě.

9. 10. 2015

Generál KGB o PSI-zbraních 1

PSI (психотронное) - působení může probíhat skrze technické prostředky - televizi, rádio, hudbu, určité rytmy a stejně tak čistě prostřednictvím PSI-pole jednoho člověka nebo skupiny na všechny ostatní z mozku do mozku. Speciální služby všech zemí na tom úporně pracují, ale všem ostatním sugerují myšlenku, že se jedná o pseudovědecká tvrzení. 
Zvláštní výraz "psychotronní zbraně" se v médiích objevil před 20 lety. Ale hovořili o nich tehdy jako obvykle vojáci ve výslužbě nebo vědci neuznávaní Akademií věd. V podstatě tehdy mluvili o jakýchsi generátorech, které, přestože se nacházejí i stovky kilometrů od "objektu", mohou prý způsobit zmatek v jeho mozku, měnit jeho chování, rozhodit psychiku, a dokonce způsobit smrt. Po těchto oznámeních se jako obvykle přihlásily oběti působení PSI-zbraní. Atakovaly redakce žalobami na to, že nějaké hlasy jim šeptají příkazy. Novináři je zdvořile vyslechli a na konci rozhovoru jim poradili, aby se obrátili na psychiatry.

30. 9. 2015

Atlantská historie otroctví současné civilizace 3


Globální řízení

 
Uvedené tvrzení o civilizátorské misi a prostředcích jejího uskutečňování může mnohým připadat absurdní, přesto pokud se obrátíme k publikacím na téma záhad minulosti, k monografiím typu "Světové dějiny", školním i vysokoškolským učebnicím napsaným bez jakýchkoli "hloupých úletů" - jen na základě interpretace skutečných poznatků archeologů a dochovaných kronik, pak je možné uvidět velmi specifický obraz.
Prakticky všechny mýty regionálních civilizací starověku a mnohých "necivilizovaných" národů a kmenů hovoří o tom, že jejich vznik byl dílem přistěhovalců ze zámoří (nebo z kosmu), osvícenců, kteří přišli, aby učili divochy, sběrače a lovce základům zemědělství, řemesel a státního řízení. Poté civilizátoři buď zemřeli, nebo byli zabiti, anebo své svěřence prostě opustili; v některých případech však odstranění těchto civilizátorů měli na svědomí zlí "bohové", kteří se rovněž snažili uskutečnit svou civilizátorskou misi, a pak se stali pokračovateli práce dobrých "bohů", kteří ji začali.
V průběhu celé historie mnozí myslitelé globální nadnárodní řízení odhalovali, a to na základě všeobecně známých faktů, které však pracně vystavěný historický mýtus (oficiální historie) představuje jen jako vzájemně spolu nesouvisejících zvláštností nebo shody náhod nemajících v žádném případě vliv na život většiny.

Bankovní účet zadarmo? No fakt, že jo!

Jsem sice i přes svůj ne příliš pokročilý věk poněkud konzervativní a opravdový peníz je pro mě jen ten, který držím v ruce, a i na bankovnictví jako takové mám svůj nelichotivý názor, tak přesto jsem letos zažil něco, čemu jsem nevěřil ani přes televizní a další reklamy (možná právě proto). Pro mnohé budou následující řádky jen nošením dříví do lesa či objevováním Ameriky, ale třeba budou i takoví Tomášové, jako jsem byl já. Třeba jim to pomůže v rozhodování, což by udělalo radost i mé škodolibosti, protože by bankovní vyžírkové utrpěli další, byť kapičkovou prohru. Ale kapka ke kapce....

24. 9. 2015

Atlantská historie otroctví současné civilizace 2


Společnost nelásky
Z toho, co známe z historie současné civilizace, je zřejmé, že předchozí civilizace nebyla společností lidí sobě rovných na základě důstojnosti a všeobecné Lásky. Byla to civilizace geneticky odlišných ras. A přinejmenším v té její části, na jejíchž rozvalinách vznikl současný Západ, platilo rozdělení na rasu "pánů" a rasu jim sloužících "mluvících nástrojů".
To všechno našlo své různorodé pokračování v historii současné globální civilizaci a mnohé skutečnosti to v ní také vysvětluje, hlavně - v historii regionálních civilizací nyní nazývaných Západem (ale nejen tam), v raných etapách jeho rozvoje.
Kastovní rozdělení v dávných dobách v některých regionech vyjadřovalo snahu potomků "pánů", uskutečňujících civilizační misi, zachránit v následnosti generací geneticky čisté linie a vyloučit svou "degeneraci" při křížení s potomky bývalých "mluvících nástrojů".
Manželství mezi bratry a sestrami, rodiči a dětmi v kněžských a královských rodinách v jiných regionech měly tentýž cíl - uchránit geneticky čistou linii "pánů" v posloupnosti generací před přimísením genetického materiálu "mluvících nástrojů".
Na druhé straně právo první noci a mužská promiskuita "pánů" ve vztahu k samicím "mluvících nástrojů" měly rozšířit možnosti civilizátorů díky určitému "vylepšení plemene" civilizovaných. To se mělo projevit při spolupůsobení přírodního i umělého výběru
v následujících pokoleních.

21. 9. 2015

Atlantská historie otroctví současné civilizace 1

Oficiální zdroje tvrdí, že otrokářský řád nahradil prvobytně pospolnou společnost a stal se první společensko-ekonomickou formací v historii lidstva založenou na vykořisťování člověka člověkem.
Je to však pravda? 
Existuje velké množství nejrůznějších svědectví archeologie, geologie i historie, a také legend a pověstí o tom, že současná civilizace není první, ale před ní, například před 13 tisíci lety, existovala jiná civilizace, kterou mnohé zdroje spojují s Atlantidou.
Obraz života této předchozí globální civilizace můžeme sestavit jen podle mýtů a tajných učení, která záměrně nejsou určena davu a předávají se z dávných dob do současné civilizace jen mezi vyvolené a zainteresované osoby, i když v některých dobách tuto specifickou informaci prezentují i davu, ovšem jen jako svého druhu kuriozitu. To všechno v kombinaci s nyní dominujícím historickým mýtem znamená, že doba kamenná, jak to ukazuje archeologie, sice byla, ale ne všichni, kdo přežili jí předcházející globální katastrofu, upadli na zcela primitivní úroveň. 
A kromě toho podle jedné z rekonstrukcí obrazu života předchozí globální civilizace, vytvořeného na základě mýtů, lidé tehdy nežili tak, jako my... 

14. 9. 2015

Imigranti a já


Často teď slýchávám, a u vás to bude asi podobně, jak se při setkáních a hovorech ptají lidé svých protějšků, někdy i s velkou dávkou nejistoty, na to, co si myslí k dnešní "imigrační" situaci, jaký k tomu mají postoj.
Dostat já takovou otázku, né že by se tak již stalo (asi proto, že se téměř výhradně potkávám s lidmi plynoucími na stejné vlně), moje odpověď by patrně nebyla jednotná ani s jedním z dvou hlavních proudů, jež je možno sledovat ve všech typech médií.
Začal bych asi tím, že pomoci druhému člověku v nouzi pokládám za natolik samozřejmou věc, že více než 99,99 % z celé populace by podle mne určitě řekla to samé. Tudíž v tomto ohledu je jasno. Ovšem od tohoto místa to tak jasné již není. Lze si položit řadu otázek, na které už není jednoznačná odpověď, protože ta se bude odvíjet od osobních žebříčků hodnot každého jednotlivého člověka. A hodnotit, který takový žebříček je více lidský nebo žebříčkovatější, si opravdu netroufám, a kdo by tak snad chtěl činit, ten musí mít o sobě hodně vysoké mínění.

12. 9. 2015

A pak že prej hlavou zeď neprorazíš!

(povídka)

To byl zase dneska den! 
Moje unavené tělo se z posledních sil snaží vydrápat z vany, utřít se, udělat pár kroků ke gauči a podlehnout gravitaci. Snad už jen silou vůle přes sebe přehazuji deku a zavírám oči. Několik minut si v hlavě organizuju dnešní dění. Určuji, co si zapamatovat, co je nepotřebné a co snad raději zapomenu. Co jsem zvoral a s čím jsem spokojen. 
Po chvíli si uvědomuji, že jsem již na hranici říše snů, a možná už kousek za, což mě vrhá zpět do gaučové reality. Následuje pár bdělých myšlenek, které se s přibývajícími vteřinami opět stávají snově pokroucenými. Jsem již asi potřetí jednou nohou v jednom a druhou v jiném světě, když si vzpomenu na svůj první a doposud i poslední úspěšný vědomý výstup z těla před několika měsíci. Stále ještě vzdáleně vnímám svoje ruce a nohy, které mají snad tunu, a trochu mě svědí obličej, ale nemám již vůli pohnout ani jazykem. Je to ideální stav pro zopakování onoho mystického prožitku.
Po okraji zorného pole, byť se zavřenýma očima, se mi v tomto týdnu už  potisící mihne slunečně zářivá koule, o které nevím, co si myslet. Nyní ležím na zádech. Pokouším se tedy ze svého těla odvalit bokem, protože zvednout se jsem líný i ve virtuálním světě. Jde to velmi, velmi těžko. Rotujícím ramenem s sebou beru i deku a.... padám na hranu skleněného stolku vedle gauče. 
Tak to se tedy nepovedlo. Vrátím se tedy zpět a po pár vteřinách se opět cítím jako vězeň ve svém supertěžkém těle, a proto zkouším úhybný manévr znovu. Se stejným výsledkem. Vleže na zemi pod stolkem vnímám deku, do které jsem se půlobratem vlevo již docela zamotal. Tohle nemá cenu. Ještě se zmrzačím a rozbiju nábytek. 
Ale počkat! Něco tu nehraje, jenže co?

10. 9. 2015

Američané zjišťují, že jejich školáci jsou stále hloupější

aneb 
Zamyšlení ruského bloggera nad výsledky jednoho amerického výzkumu


Známý americký spisovatel, právník a blogger Michael Snyder komentuje výsledky výzkumu, které proběhly v americkém tisku. Hovoří se v nich o značném a neustávajícím snižování intelektuální úrovně amerických školáků a studentů. Jsou citovány seriozní časopisy i zpravodajská média a také vystoupení akademických vědců.
Na grafu sestaveném výzkumníky z University of Hartford (Connecticut) je křivka zachycující snižování úrovně IQ obyvatelstva planety v průběhu let. Graf byl sestaven na základě výsledků sledování obyvatel Velké Británie, Dánska a Austrálie.

2. 9. 2015

Ministerstvo obrany RF o klimatických zbraních


Vyrobit a používat klimatické zbraně v globálním měřítku zatím není možné - řekl to v pořadu "Generální štáb" na stanici RSN náčelník Hydrometeorologické služby Ozbrojených sil Ruska plukovník Vladimír Udriš.
"Světové zkušenosti ukazují, že ovlivňovat globální charakter počasí není možné, protože to vyžaduje příliš velké náklady na energii. V globálním měřítku to zatím není možné," - řekl představitel Hydrometeorologické služby MO RF.
Nicméně podle jeho slov lokální ovlivňování počasí je možné a aktivně se používá. Konkrétně jako součást ruských ozbrojených sil existují služby, které dokážou vyvolat třeba krupobití nebo laviny.

26. 8. 2015

PUŠKIN - básník pod ochranou

 

Básník v Rusku je víc než básník.
(Jevgenij Jevtušenko)

Špion v Rusku je více než špion.





V ruské televizi běží seriál "Tajné materiály", který zpracovává dosud neznámé události v dějinách Ruska. Jeden z posledních dílů (odkaz zde) byl věnován géniu ruské literatury Alexandru Sergejeviči Puškinovi a snaží se rozkrýt, jaké tajemství po celý život chránil tento básník a proč mnozí historici a autoři jeho biografií dosud nedokážou odpovědět na otázky spojené s jeho životem. 

22. 8. 2015

Místa pěstování geneticky modifikované Bt kukuřice MON 810 v České republice v roce 2015

Jak vidno v níže uvedené tabulce, tak v porovnání s loňskými daty (apropo na serveru mzp jsou již tato data smazána) letošní plocha osazená geneticky upravenou kukuřicí (MON810) klesla téměř na polovinu z 1754 ha na 997 ha.


zdroj: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/aktualni_informace/$FILE/oeres-mista_kukurice_MON810-20150810.pdf


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

16. 8. 2015

Poslední úder Stalina

Při svém oblíbeném cestování "myší po googlu" často narážím na jevy, které mi nejsou jasné. Donedávna to byla třeba podivná pravidelná síťovina na tváři matičky Země, jako například tady, na ostrově Hokkaidó:


Vše jsem pochopila, když jsem si přečetla tento starší článek
(2013), z něhož vybírám podstatné pasáže.


V roce 1948, když se Evropa ještě zotavovala z následků války, vyšel 20. října v SSSR z iniciativy Stalina dekret Rady ministrů SSSR a ÚV KSSS "O plánu výsadby lesů k ochraně polí, zavedení osevních postupů k zúrodnění půdy, výstavbě rybníků a vodojemů k zajištění vysokých výnosů plodin ve stepi a lesostepních oblastech evropské části SSSR". V tisku tento dokument dostal název "Stalinský plán k přetváření přírody".

1. 8. 2015

Ví - neví, řeší - neřeší

Dnes se pokusím nějak srozumitelně nastínit jeden svůj názor, který pro mě den ode dne přestává být názorem a čím dál více se stává zkušeností. I když se to možná na první pohled nezdá, navážu teď na nosnou myšlenku z předchozího článku.
Naplnění smysluplnosti lidského života rozděluji na tři základní stupně.
A jelikož je mi jasné, že netušíte, co tím myslím, pokusím se to přiblížit na konkrétní situaci. V konspirační, ale i ezoterické sféře se tvrdí, že některé, například zvukové frekvence jsou pro člověka škodlivé. Jako zářný příklad se uvádí základní tón A - 440 Hz. Tato frekvence prý byla z tajemných důvodů zvýšena z původních 432 Hz na vyloženě nebezpečných 440 Hz. K problému samotnému se vyjadřovat nebudu a celé to použiji jen k účelu názorného příkladu, byť v praxi dost možná neexistujícímu.

30. 7. 2015

Věštění budoucnosti - ano či ne?

Poslední dobou se množí případy, kdy se mi moji známí i zákazníci svěřují s tím, že navštívili nebo se chystají navštívit nějakou kartářku, věštkyni či jinou "předpovídačku" osobní budoucnosti. Ti, co již tak učinili, jsou překvapeni přesností a komplexností vyplněných věšteb. I já musím připustit, že značná část z nich je typu, který určitě nespadá do mezí pravděpodobnosti, na kterou sázejí podvodníci a šarlatáni, jež si na věštce a věštkyně jenom hrají, aby na lidech, nacházejících se v těžkých životních obdobích a připravených pustit nějaký peníz, zbohatli.
Když jsem byl jednou osloven, abych na tuto skutečnost řekl svůj názor, doslova samo od sebe ze mě vypadlo asi následující.

22. 7. 2015

Pyramida jídla aneb Proč jsem přestal být vegetariánem

Tento text mi přišel jako názor člověka, který díky osobním zkušenostem zjišťuje, že není všechno zlato, co se ezotericky třpytí, a tak ho Vlabi přeložila, za což jí patří veliké díky.

Jen za mou maličkost bych si rád dovolil osobní připomínku. Článek je myslím dobře podložený logickým uvažováním s oporou o moderní poznatky, a pokud zůstanu nestranným, tak z jeho autora cítím mnoho zkušeností a otevřenosti, ale zároveň i ždibec zklamání z něčeho, co očekával, že přijde, avšak nepřišlo. Tím pádem se jeho pohled omezil na čistě materiální rovinu. Avšak - a teď zdůrazňuji, že nechci sklouzávat do nějakého duchovna - jsem osobně přesvědčen, věřím, že člověk není jen fyzické tělo. Člověk je krom té hromady buněk také (možná především) Vědomí. Přikláním se k názoru, že nejenom člověk má z živých struktur na Zemi vlastní Vědomí. Nechci ale spekulovat, co všechno je jím spolutvořeno. Zda jde jen o primáty nebo savce jako celek nebo i další druhy zvířat či živočichů. Možná i v rostlinné říši může, ale také nemusí, být nějaký zástupce. Tak daleko zacházet nechci. Co bych však tím chtěl vypíchnout, je moje domněnka, že Vědomí může být zprostředkovatelem, který umožňuje využívat a tělu zpracovávat i energie z prostoru, energie, které nemusí do těla vstupovat přes trávící trakt. A opět nechci polemizovat, o jakou či jaké energie jde. Ale určitě bych do výčtu zařadil i energii elektromagnetického pole Země. Energii, bez níž - jak vědecké studie dokazují - není dlouhodobě udržitelný vývoj zárodků živých organismů pocházejících ze Země a jejich následná schopnost reprodukce bez negativních změn na potomstvu. Další energií (někdo může namítnout, že nejde o energii, nýbrž o interakci mezi formami hmoty), která může být klidně využívána nečekanými způsoby, je gravitační síla naší planety. Ale i další více či méně "exotické" energie. A právě možné využívání energií nepocházejících z potravy přijímané ústy, tlamou, zobákem apod. je to, co v článku velmi postrádám, co podle mne může hodně zamíchat kartami a co je asi důvodem roztržek, nepochopení a hádek mezi zastánci jakéhokoli směru ve výživě. Právě Vědomí dělá z každého jedince nikoli univerzální na všechny ostatní aplikovatelnou formičku, ale právě Jedince. Jedince od slova "jediný", či ještě lépe "jedinečný".
MichalB
Páníček vegetarián, panička mého páníčka vegetariánka, jejich děti
taky nesmí na maso ani pomyslet, ale co jsem komu udělal já?

15. 7. 2015

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ ? 3


Než budeme pokračovat, zase malé zopakování: Pompeje, město rozkládající se v seismicky a vulkanicky velmi neklidné oblasti, prodělaly za dobu své existence celou řadu větších či menších poškození. Velmi destruktivní bylo například zemětřesení v roce 63, podepsala se na nich i erupce Vesuvu v roce 79. Vždy však byly obnoveny. Konec nastal až v roce 1631. Město zasáhla série zemětřesení, převalila se přes něj vlna pyroklastických plynů a na závěr bylo spolu se svými obyvateli zasypáno popelem a vulkanickým materiálem do výše několika metrů. Vzhledem k velké devastaci celého širokého okolí došlo k tomu, že se na ně postupně zapomnělo. Znovuobjeveny byly až o sto let později, kdy v roce 1748 začal první "archeologický" průzkum. Z nějakého důvodu se však začalo tradovat, že město tu leží zapomenuto nikoli od katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631, ale už od roku 79. 
Proč?
Náhoda, anebo promyšlená mystifikace?

9. 7. 2015

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ? 2


Než budeme pokračovat, udělejme si jen tak pro pořádek časovou rekapitulaci: podle oficiální historie byly Pompeje zničeny v roce 79 našeho letopočtu a "znovuobjeveny" kolem roku 1748 (kdy zde začaly víceméně chaotické vykopávky, které by bylo přesnější nazvat drancováním). V době mezi těmito dvěma daty - celých 1669 - údajně nebyly.
A teď jedeme dál.

Nástěnné malby
V Pompejích se zachovalo velké množství nástěnných maleb.
Ne, netěšte se, nebudeme se zabývat hambatými obrázky, kterými je toto město proslavené. Pro naše pátrání si všimněme jen dvou maleb. Nejprve pompejských Tří grácií. To je ten obrázek vlevo. Ten vpravo namaloval renesanční malíř Rafael Santi v rozmezí let 1504 - 1505. Tedy v době, kdy byly Pompeje údajně už víc jak 14 století pod zemí a měly ještě skoro 250 let čekat na své znovuobjevení. I když motiv tří grácií se ve výtvarném umění objevuje častěji, přece jen se nemůžu zbavit dojmu, že Rafael tuto pompejskou malbu musel vidět - ať už přímo nebo zprostředkovaně. Anebo se pompejský malíř inspiroval jeho obrazem. Nevylučuji ani jednu z variant...

1. 7. 2015

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ? 1

Vyjedete-li z Neapole směrem na jih, ocitnete se po pár kilometrech ve městečku Tore del Greco, kde si na fasádě jednoho z domů - "Vily faraona Mennella" - třeba všimnete starého památníku. Řeknete si - žádná paráda, jedeme dál. Ale vydržte a přečtěte si, co stojí napsáno na mramorových deskách - tedy pokud umíte latinsky. Zjistíte totiž, že památník byl věnován obětem katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631.


A pozor! Mezi jmény míst, která byla tehdy poškozena nebo zcela zničena, najdeme i "...POMPEIOS, HERCULANUM, OCTAVIANUM...".
A to je dost nepříjemný údaj pro oficiální historii! 
Všichni přece už ze školních lavic víme, že Pompeje a Herculaneum měly být tou dobou už půl druhého tisíciletí pod vrstvou popela a pemzy, protože byly zničeny výbuchem Vesuvu o stovky let dříve - v roce 79 našeho letopočtu! Takže - něco tu asi bude špatně...

23. 6. 2015

Staří mladým rozumí - byli také mladí. Opačně to neplatí?

Z mailové pošty.

V pondělí jsem byl v nemocnici, naštěstí ne proto, že by mi něco bylo, ale proto, abych od známé, co tam pracuje, vyzvedl nějaké věci pro děti. Zaregistroval jsem tam podivnou událost.
Čekal jsem si tak v čekárně a jak je mým zvykem, okukoval jsem ženské, ale celkově jsem pozorně sledoval a poslouchal všechny přítomné. Asi po deseti minutách přivezl zřízenec (divné slovo, stávám se jím taky, ale tak po 3 flaškách vína) do čekárny nějakou starou paní na vozíčku. Paní bylo evidentně dost blbě, oblečená byla v nějaké noční košili, rozepnuté, promodralé nohy měla odhalené... takhle byla mezi všemi těmi cizími lidmi, každý fakoval na její soukromí a lidskou důstojnost, o kterou se měl postarat ten debil, co ji měl na starosti. Pro něj to prostě byla jen stará bába, kus něčeho.
Za chvíli si pro ni přijeli saniťáci. Když ji viděli, jeden zvedl oči v sloup a řekl: "Ty nám teda dodáváš materiál." Před všemi těmi lidmi! Podle mého názoru je ten chlap absolutní krypl, kterého bych na hodinu vyrazil z práce na paragraf... V naší zemi je ovšem morálka uvolněná, takže si "materiál" se smíchem převzali a převezli jinam. Všichni seděli a mlčeli... včetně mě. Prostě "materiál".
Byl jsem konsternovaný, k doktorům moc nechodím, naposledy jsem tam byl asi před 10 lety a denně věnuji modlitbu tomu, abych toho byl i v budoucnu ušetřen, takže netuším, jak to chodí.
V hlavě mi to okamžitě začalo šrotovat. Začal jsem uvažovat o jednom z fenoménů dneška, o neúctě ke starým lidem, o našem pocitu, že nikdy nezestárneme, že jsme nesmrtelní. Neuvědomujeme si, že jsme vícerozměrné entity, že máme také čtvrtý rozměr, kterým je čas, dost krátký čas.
Neuvědomujeme si, že ten dědula, co se vleče po přechodu pro chodce a zdržuje provoz, byl taky kdysi mladý člověk. Kdo ví, třeba to byl válečný hrdina, kterému většina dnešních narcistických připosranců, co si kvůli image kupují značkové hadry, nesahá ani po kotníky.
Neuvědomujeme si, že ta stará ženská v čekárně je něčí matka, že taky byla kdysi mladá a chlapi z ní padali na zadek, možná byla doktorka, možná učitelka, možná někomu kdysi pomohla, o někoho se obětavě starala.
Vidíme jenom starou bábu, co jen zaclání a brzy vyklidí prostor nám, věčným supermanům, co teď vládneme světu.
Úcta ke starým lidem je podle mě jednou z elementárních věcí a péče o ně, zas jedním z důvodů, proč vůbec vznikla lidská společenství. Bez úcty ke stáří a vědomí si toho, že jednou taky budeme staří a nemohoucí, se stáváme jenom ubožáky bez minulosti a budoucnosti.
Když člověk vidí podobný přístup tam, kde by očekával pravý opak, chce se mu z toho blít. Jedna věc je mi ovšem jasná, pokud v budoucnu uvidím něco podobného, mlčet už nebudu...."

Petr Bříza

21. 6. 2015

Antická Rus 3

- předchozí část -  

Šperky, domácí předměty a doplňky

Tak tohle je super! Slyšeli jste o římských dvanáctistěnech (dodekahedrech)?














A toto jsou náušnice dob Kyjevské Rusi z Kyjevského muzea:

10. 6. 2015

V Rusku začíná výroba "jaderných" baterií


RIA Novosti oznámily, že vědci z Tomské polytechnické univerzity (TPU) vyvinuli technologii výroby palivového článku pro první ruské jaderné zdroje napájení. Jejich počáteční experimentální sérii plánují na rok 2016. Sériová výroba v plném rozsahu bude realizována v Báňsko-chemickém kombinátu státní korporace Rosatom.
Společný projekt kombinátu a Sibiřské letecko-kosmické univerzity akademika M. F. Rešetněva na výrobu elektrických baterií využívajících energii "měkkého" beta-rozpadu radioizotopu niklu-63 se stal jedním z vítězů konkurzu Ministerstva pro vědu a vzdělávání Ruské federace.
Vedoucí katedry technické fyziky TPU Igor Šamanin řekl, že za pomoci výzkumného jaderného reaktoru budou tomští vědci vyrábět z izotopu niklu-63 čistý beta-zářič. Jeho energie záření je nepatrná s relativně dlouhým poločasem rozpadu. Takzvanou jadernou baterii je možné vyrobit na jeho základě. Tento zdroj napájení je schopen sloužit 50 let.
Realizace společného projektu umožní vytvořit nové pokolení autonomní radioelektroniky a medicínské techniky. Podle vyjádření Igora Šamanina je potřeba spolehlivých baterií s extrémně dlouhou životností obrovská. Jaderné baterie mohou být například použity pro kardiostimulátory. Ale samozřejmě i v mnoha a mnoha dalších oblastech.

zdroj:
http://www.pravda.ru/news/science/09-06-2015/1262770-tpu-0/


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

Bouřky mám rád

Před chvílí se tu kousek od nás přehnala příjemná bouřka. Ač fotografické poleno, podělím se o ne příliš kvalitní úlovky, které realitě nesahají ani po kotník (neumím nastavit foťák), ale příroda měla zrovna tvořivou a mě to zaujalo :-)


27. 5. 2015

Antická Rus 2

- předchozí část -

Vojenská výstroj

Všichni máme určitou představu o vojenské zbroji na Rusi už z dětství. Mnohé exponáty v muzeích nám ukazují, jak vypadal ruský voják a ruský voják vypadal asi takto: Novgorodský bojovník v době bitvy na Kulikově poli)



25. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 6


Přísnější pravidla by měla zůstat

TTIP je trochu neobvyklá obchodní smlouva – nesoustřeďuje se totiž na mezinárodní obchod. Středobodem rodící se dohody jsou domácí pravidla, kterými se musí obchodníci řídit. Proto může dalekosáhle proměnit naše životy, aniž bychom to čekali, chtěli nebo schválili.
Američtí a evropští vyjednávači se snaží, aby se různé regule v Evropské unii a USA co nejvíce podobaly. V principu to dává smysl. Shodné technické normy usnadní život lidem, firmám a nakonec i státu. Evropa a Spojené státy však – i při svém tradičním partnerství – některé věci prostě dělají jinak. Máme a patrně vždy budeme mít úplně jiné pracovní právo. Dost odlišně také přistupujeme k jídlu. Evropa klade větší důraz na kvalitu potravin, život na venkově, péči o krajinu a slušné zacházení se zvířaty; americká potravinová kultura naopak staví spíš na velkovýrobě, fastfoodech a průmyslovém zemědělství. Nemá smysl snažit se každou odlišnost nacpat do jednoho pytle.

24. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 5





Co nám TTIP servíruje na talíř

Potraviny jsou jedním z největších oblastí zájmu pro tvůrce TTIP. Za dohodu nejvíce lobbuje agrobyznys, tedy industriální zemědělský a agrochemický průmysl, který na plné čáře vévodí pomyslnému žebříčku. A jsou to právě potraviny, skrze které může být evropská společnost, jak výrobci, tak konzumenti, ovlivněna v nepředstavitelně negativní míře, které dnes čelí americká společnost.
V Evropě je kladen prioritní důraz na prevenci, tedy strategii, že každý výrobce musí před samotnou distribucí potravin dokázat, že nejsou zdraví škodlivé. V USA je tomu přesně naopak, potraviny mohou být distribuovány, dokud se neprokáže, že jsou škodlivé.


Pět mýtů o smlouvě

23. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 4


Přehlížení principů demokracie

Plánovaná smlouva TTIP je rozhodně jedna z největších výzev, která stojí před evropskou veřejností. Pro všechny důvody, pochybnosti a hrozby, které jsou v této publikaci popsány, by se dalo najít jedno obecnější pojmenování. Je to potlačení demokracie.
Stále více se životy nás všech dostávají pod kontrolu těch, kteří nejsou nikomu z nás odpovědni. Už se nejedná jen o nezodpovědné a pyšné politiky. V posledních letech se ukazuje stále jasněji, že jde především o nezodpovědné, pyšné a nenasytné manažery, správce různých fondů a představitele nadnárodních korporací. Ti všichni jsou vedeni touhou získat pro svou firmu více, než dosud mají. Nehledí přitom nalevo ani napravo. Jsou tak pošlapány jak tradiční kulturní hodnoty, jako je dostupné vzdělání a kultura, tak všechna s nimi těsně spojená sociální práva a zajištění.
Nedávná zpráva britské charitativní organizace Oxfam doložila, že v roce 2016 bude polovina světového bohatství v rukou 80 jednotlivců. A pokud se něco nezmění, tak má koncentrace bohatství, a tudíž i moci, pokračovat i nadále.

22. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 3



Konec Evropy: Řítíme se do pekla!
 
TTIP přinese doslova neoliberální revoluci. Její podepsání bude jako výstřel z jakési kapitalistické Aurory a Evropa, jak ji známe, v podstatě přestane existovat. Navzdory všem tlakům, které v Evropě probíhají, si ona stále chrání svůj sociální model. TTIP bude hrobníkem tohoto modelu.
Evropa se přemění na tržní džungli bez jakékoliv sociální ochrany.
O práci přijde hodně lidí, a co je ještě horší, ohrožené budou naše sociální standardy v oblasti pracovního práva. Pokud se relativně vysoké evropské sociální standardy zaměstnanců (minimální mzda, odvody, sociální jistoty, nemocenské, dovolené, spoluúčast na rozhodování atd.) dostanou do přímé konkurence s americkými standardy, americké firmy budou jasně zvýhodněné – jejich produkty jsou kvůli malému ohledu na práva zaměstnanců levnější.
Jaká bude odpověď politiků? Evropa musí snižovat sociální standardy, aby uměla konkurovat. A nakonec budou za pár let všichni pracovat jako v Americe, bez sociální ochrany, bez jakýchkoliv práv, bez jakékoliv stability. A za pár desetiletí budeme úplně všichni dřít jako v Číně či Hondurasu: jako otroci.

21. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 2

- předchozí část -



Pod bičem miliardových arbitráží 

Jedna z nejkontroverznějších částí TTIP, o níž se kupodivu mluví víceméně otevřeně, je arbitrážní doložka, tzv. mechanizmus urovnání vztahů mezi investory a státy (ve zkratce ISDS). Ta by ohrozila suverenitu zemí Evropské unie.
O co jde? Americká (či evropská) společnost by mohla žalovat stát za to, že jí zákonem nebo politickým rozhodnutím zkomplikoval podnikání. Pod hrozbou soudních sporů by řada evropských zemí hodně uvažovala, jaké regule si dovolí schválit. Přitom se může jednat o normy, které jsou ve prospěch zdraví občanů či sociálních práv.
Pro ilustraci, jak spory s firmami umí zasáhnout státní rozpočet, si připomeňme nejkřiklavější kauzy, které českou státní kasu citelně ochudily.


Rok: 2003
Cena prohry: 10,4 miliard korun

V ostře sledované soudní tahanici společnost Central European Media Enterprises, známá spíše pod zkratkou CME, zažalovala Česko kvůli znehodnocení investice do televize Nova.

20. 5. 2015

Kdo nám chce zatnout TTIPec? 1

Práva a zdraví 820 milionů lidí v ohrožení? 

Když jsem se nedávno zkusmo zeptala svého známého, co si myslí o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zatvářil se jako desetileté dítě, po němž chci objasnění teorie relativity. Ve svém „průzkumu“ jsem pokračovala. Víceméně se stejným výsledkem. To mě tehdy utvrdilo v domněnce, že měsíce projednávaný TTIP je pro většinu lidí velká neznámá. Mluvíme přitom o dohodě, která by v případě podepsání přinesla zásadní změny do našeho života. Příčinou toho, že o ní občané téměř nic neví, není jejich nezájem o politiku. I kdyby totiž chtěli něco konkrétního o smlouvě vědět, případně dokonce „drze“ znát průběh jednání mezi evropskými i americkými vyjednávači, nemají moc šancí.
Na západ od našich hranic to naštěstí vypadá jinak. V polovině letošního ledna berlínskými ulicemi pochodovalo proti podepsání TTIP 50 tisíc lidí. V kolika českých denících se o tomto protestu objevilo alespoň pár řádek? Já vím jen o jednom. To, že do konce minulého roku se pod petici proti dohodě, organizovanou 320 občanskými iniciativami v celé EU, podepsal už milion Evropanů, to také většině českých médií za zmínku nestojí.
I když je pravdou, že informace od Evropské komise spíše unikají, než zaznívají na tiskových konferencích, novináři by se měli ptát. Z dosud nejasných informací vyplývá, že smlouva může mít na svědomí ztrátu statisíců pracovních míst, ohrožení našeho zdraví potravinami z USA, které nejsou pod tak přísnými kontrolami jako ty produkované v Evropě, ale také hrozí omezením některých občanských práv.

17. 5. 2015

Antická Rus 1

Nabízíme jednu z kapitol série článků Starobylá města - srovnání a analýzy, které postupně vycházejí na stránkách bloggera Michaila Volka http://mishawalk.blogspot.cz/

Dnes vám ukáži všechny výsledky svého dlouhodobého pátrání týkajícího se antiky na území Ruska. Myslím si, že čtenáři, kteří čtou můj blog, jsou seznámeni s některými "nestandardními" nálezy, fakty a fragmenty letopisů atd., hovořícími pro to, že Rus v období antiky nebyla divoká, ale že se zde antika rozvíjela a Rus možná byla i její kolébkou. Ale vše to má roztříštěný charakter neskládající se v jeden celek, proto v tomto článku ukážu jen ty nejzajímavější důkazy. Tuto kapitolu jsem se rozhodl napsat po té, co jsem navštívil muzeum historie Ukrajiny v Kyjevě (Kyjevské vlastivědné muzeum KVM), kde jsou v různých sálech vystaveny velmi podobné exponáty, nebo dokonce stejné předměty (zejména týkající se řecké periody v teritoriu Černomoří, Skýtské periody a periody Kyjevské Rusi).

7. 5. 2015

ČÍ JE ALJAŠKA? 3


Před časem vyšly v Rusku dvě velmi zajímavé knihy. Jak prodávali Aljašku. Všechno jde ještě vrátit a Aukce Rusko: Jak prodat Aljašku. Knihy napsal na základě své rozšířené disertační práce ruský politik, spisovatel a kandidát historických věd Ivan B. Mironov. 
Podrobnou analýzou archívních pramenů autor dochází k závěru, že prodej Aljašky nebylo nic jiného než jeden z kroků dávné snahy o rozporcování a následné obsazení obrovského území. Téma obzvlášť dnes naléhavé. Politická situace v té době nepřinášela žádné důvody k dělení státu. Tyto důvody byly vyrobeny uměle. Celá transakce, počínaje myšlenkou a konče jejím provedením, byla mnohaletou záležitostí a má jasnou povahu spiknutí. Na základě podrobného studia archívních dokumentů, které dosud nebyly veřejně dostupné, autor dochází k závěru, že stále existují právní důvody pro zrušení transakce a návrat území do sestavy Ruska.

Jak to tedy bylo...

5. 5. 2015

SSSR nedovolil vyhladit poražené Němce

Po skončení druhé světové války Německo nezmizelo z mapy světa jedině díky tomu, že podivné plány západních spojenců nepodpořil Stalin.
Paradox? 

Vůbec ne...