28. 7. 2014

Z knihy Šok z bohů

Aby to nevypadalo, že už na blog prdím, tak sem šoupnu úryvek z knihy Šok z bohů od autora Ericha von Dänikena. Není to proto, že bych snad neměl o čem psát, naopak - nevšední zážitky a zkušenosti (např. lehounké přičuchnutí k několika minulým životům) se mi kupí tak překotně, že není v mé moci je házet na "papír" v časové a významové návaznosti tak, aby byly dostatečně pochopitelné. Až se to, pokud vůbec, zklidní, určitě si nenechám vše jen pro sebe :-)
MichalB


Diodóros s úctou dodává, že Chaldejové měli ze všech lidských kultur největší astronomické znalosti i zkušenosti se sledováním hvězd. Největší záhadou však je jejich představa o délce lidské historie:
„Těžko však budou hledat někoho, kdo uvěří jejich představám o tom, jak dlouho už se zabývají vznikem vesmíru a historií. Podle jejich údajů uplynulo čtyři sta sedmdesát tři tisíc let od Alexandrova tažení...“
Cože? 473 000 let...

24. 7. 2014

Zastavení v Kyjevě

VítězslavK. | 24.07.2014

I zalepili andělu ústa, aby nemohl křičet a jeho pak tíhou svých skutků zašlapávali do země. I anděl prosil nebesa o pomoc a doufal, že bude vyslyšen, příroda v okolí ztichla, ze země v houfech se vyrojily pokleslé duše i začaly s narůstajícím vztekem okupovat strom - stvol duchovní síly Ukrajiny. I viseli na něm jak hrozny, s příšerným řevem se ho snažily trhat na kusy a stvol držel pevně. Nebesa ztmavla. Jen vzteklé energie bičovaly okolí. Marně se dovolávaly přírodní bytosti pomoci, vyděšeně na to hledíce.

12. 7. 2014

Utajená archeologie

Od přítele mi přišlo mailem, a protože i kdyby z toho všeho bylo jen jedno procento pravdivé, stojí to za zamyšlení.
MichalB


V roce 1982, na 61° sev. šířky na břehu řeky Lena (Rusko), 140 km nad Jakutskem ve výšce více než 105 až 120 metrů nad řekou v oblasti Diring-Jurjach Prilenskoj odkryla archeologická expedice Akademie věd SSSR nejstarší osídlení Ruska ze všech, co dosud známe. Osada byla nazvána Diring. Její stáří bylo stanoveno nejlepšími archeologickými, geologickými, geologo-geomorfickými, paleomagnetickými a dalšími moderními metodami na 3 milióny let. Za 13 let, do roku 1995, bylo vytěženo více než 32 tisíc metrů čtverečních vrstev svědčících o staré kultuře, objeveno více než 4500 předmětů kultury starověkých Rusů, včetně kovadliny, svodidel, různé pracovní nástroje, atd.
Přítomnost tohoto sídliště pradávné kultury je v souladu s geologickými daty o existenci velkého kontinentu (Arktidy) v třetihorní a čtvrtohorní periodě kainozojské éry v blízkosti současného severního pólu, který se potopil na dno Severního ledového oceánu v důsledku začátku zalednění a s ním související potopy (jeho zbytky mohou být podvodní hřbety Lomonosova a Mendělejeva), a také s védickým a avestickým eposem, podle kterých existovala pradávná civilizace, jež byla nucena v souvislosti s příchodem chladu migrovat na jih mnohými proudy, jež dělily stovky a tisíce let. Teprve po stovkách tisíciletí, když Rusové odešli na jih, podle legend potkali jiné – černé lidi, objevivší se z Afriky.

11. 7. 2014

Co dělají chemtrails s vaším mozkem

Rozhovor Curta Lindermana (CL) s Dr. Rusellem Blaylockem (RB) o zhoubných zdravotních účincích.
50ti minutový záznam z rádiového pořadu z 28. března 2013. (Zkráceno)



(CL) Ten hlavní důvod, proč jsem vás pozval, byl váš nejnovější článek o nano-hliníkových částicích v chemtrails. Myslím si, že je velmi důležité, aby lidé věděli, o co tady jde.

10. 7. 2014

K čemu databáze DNA? - další názor

Pod nedávný článek K čemu databáze DNA? čtenář jeden náš čtenář podepsaný jako Alladin napsal komentář, u něhož by myslím byla škoda, když by zapadl. Proto jsem se rozhodl ho fouknout na plac jako samostatný článek.
MichalB


V podstatě jde autor ve svých úvahách správným směrem. K pochopení je nutno obsáhnout širší pole a je rozhodně nutno zajít za hranice běžného zkušenostního a znalostního rámce.. Lidská rasa je prastará a historie lidské andělské rasy je smutná a pohnutá. Začala před stovkami milionů let v jiném místě tohoto vesmíru. Patřila (a mimo tuto planetu vesměs patří) k rasám bytostí majících za úkol dohled nad evolučními procesy tohoto vesmíru. Z tohoto důvodu má lidská genetika možnosti, jež některé vesmírné kolektivy nemají. Z tohoto důvodu je lidská rasa (typ vědomí nesouvisí se zde známým členěním typů biologického nosiče vědomí-těla na naší planetě), nejmladší z oněch ras tohoto vesmíru temnými vesmírnými kolektivy nesmiřitelně nenáviděna. Část lidské rasy vlivem infiltrací a manipulací převážně hybridů temných metatronických kolektivů padla z úrovně „andělských“ bytostí až na dnešní, úroveň zotročených, geneticky okleštěných bytostí, jež padlé formy jinak ušlechtilých ras, jacísi vesmírní gangsteři, nájezdníci a jejich hybridi (illuminátské kolektivy) využívají jako nevědomé víceúčelové otroky a i rukojmí. Právě možnosti naší genetiky (většina genetického potenciálu lidské bytosti se nachází na kvantové a vyšší úrovni akademické vědě neznámé) jsou pro temné rizikem. Mezi lidmi je zvláště v tomto období inkarnováno mnoho bytostí světla včetně již vzestoupených (domů se navrátivších) lidských bytostí.

5. 7. 2014

Den jako každý jiný (volné pokračování povídky)



"Hej mladej, mazej na start, za chvíli to odmávnu!"
"Jakej start?" honí se mi hlavou, a tak se rozhlížím kolem. Vedle mě je v přikrčeném postoji nějaká zdařilá kopie Usaina Bolta navlečená do hasičské plné polní a napnuté obličejové svaly dávají tušit, že tohle nebude jen jako. Zrakem kloužu dál a před sebou rozeznávám nějakou dráhu. Na jejím konci v neidentifikovatelné vzdálenosti stojí hydrant. Vedle něj červený prapor. Stále nechápu. Za námi stojí vysoký muž, z kterého vyzařuje něco, co mi nedovolí sebemenší pokus o ústup po anglicku. Ono ani není zač se schovat. Kromě nás tří, dvou běžeckých tras, dvou hydrantů a dvou červených praporků tu není nic. A když říkám nic, myslím tím absolutní nic. Stále nechápu, ale netroufám se ani ptát se, protože cítím, že musím. Muž za námi pomalu zvedá ruku se startovací pistolí, zatímco v druhé palec pomalu stiskává stopky. Vzduchem suše práskne výstřel a kolega Bolt-hasič se snad dvěma skoky ocitá na konci dráhy u hydrantu. I když jsem stále přesvědčen, že jde o nějaký omyl, vrhám se vpřed. Cestou k mému hydrantu sleduji, co Usain dělá. Od startu rozbaluje hadici. 
"Do prkenný ohrady, kde mám hadici já?" Je to dobrý, konec té své svírám křečovitě v rukou, a tak pádím, co to dá. Kolega mezitím jediným mohutným mávnutím pracky, za kterou by se ani kalifornský guvernér za mlada nemusel stydět, odšroubovává kryt a stejným gryfem našroubovává hadici. Dotahuje a maže zpět na start. Já teprve dobíhám k hydrantu a snažím se povolit krytku. Nejde to. Tak položím hadici a zkouším to oběma rukama. 
Konečně!