Matěj - Úvaha blázna 4 (Devět matrjošek)

Hornina, půda, rostlinstvo, mikroorganismy, hmyz, ryby, ptáci, zvířata, hominidi. Toto je devět pozemskejch materiálních těl podle stupně hustoty jejich energie. U Rassy se tohle vyjadřovalo matrjoškami vloženenými jedna do druhý. Ve všech vkladech jsou samozřejmě zastoupeny další tři živly Matičky země, tedy voda, oheň a vzduch. Devět materiálně-energetickejch těl, z kterejch je nebo byla složena dosud nejvyšší nalezená forma pozemskýho hominida, zatím tedy slepá větev neandrtálce, jež zřejmě definitivně skončila cromagňoncem. Tato stupnice vyjadřuje způsob existence a organizace života na naší planetě, kdy všechny šprusličky dávají dohromady dobře fungující potravní řetezec mající vždy svůj přiměřenej stupeň vědomí.

Vesmírná Rassa Slovanů a Árijců si zřejmě přesně pro tohle naši planetu vybrala ke svýmu výsadku, kterej uskutečnila u dnešního ruskýho města Omsk, tedy v oblasti Bělovodí. Jejím zásadním úkolem dle jejich Prvopočátečních a Vyšších bohů, jimž celebrovali Inglingové… bylo toto:

Ohleduplně Midgard-Zemi využívat a její možnosti rozvinout. Tato Rassa měla šanci z modrý planety udělat ráj. Měla, ale pak, jak jste četli v prvních třech „bláznových úvahách“, jež prosím berte s nadhledem a velkou rezervou, se tenhle záměr začal odsouvat, drobit, až se nakonec ona vysoce rozvinutá a výsadní Rassa stala služebnou, opovrhovanou a my, její současní příslušníci za ni dnes dokonce pociťujem stud. Což je hlavním důvodem, proč o tom píšu. Fuj-tajbl! Musím však ještě mimo těchto citoslovců připomenout, proč se vlastně na Midgard-Zemi nemohla vyvinout bytost úrovně homo sapiens sapiens.

 Vesmírní Slované a Árijci věděli, že rozumnej život povstává pouze a jen ze zvláštní energie, kterou nazývali Inglia. Její podstatná část se soustřeďuje v centru naší galaxie. Následkem toho je, že čím ona sluneční, či hvězdná soustava je umístěna dál od galaktickýho středu, tím menší a menší je přítomnost týhle energie, a tedy i šance na vznik vyšších úrovní života. Proto je pak vývoj na vzdálenejch koncích ramen Mléčný dráhy pomalejší a život zde existuje pouze v primitivnějších formách. Což byl a stále je případ planety Země, kde se z tohoto důvodu nemohla objevit bytost úrovně homo sapiens-sapiens. Ta se tu mohla přihodit pouze a jen v teorii člověka neobeznámenýho s vyššími úrovněmi vesmíru. Darwin to nakonec pochopil, protože byl velmi inteligentní a rozumně ji sám v úseku „člověka“ odmítl a její platnost tu zrušil. Ovšem současná věda je zřejmě s intelektem poněkud „jinde“, tedy na štíru, a jeho evoluční teorii vytrvale a nesmírně statečně obhajuje. Školní rady, osnovy a chudáci učitelé ji tedy v plným rozsahu musí stále vtloukat dětem, žákům a studentům do vrchní kulatý části těla. Tedy toť „skutečnej zázrak pozemský vědy, školních a politickejch systémů“.

Ale aby se opravdovej zázrak mohl uskutečnit, tak zde na modrý planetě musely fakt přistát vajtmary a vajtmany vesmírnejch Slovanů. Což zase naše věda, školy a politici naprosto vylučujou a furt za velký peníze hledaj a doufaj v objev jakýhosi čehosi, který by mohlo kdysi v šerým dávnověku obskočit… ví sám panbůh co, aby oni konečně mohli v obrovským vytržení mysli padnout na kolena opět a jen zas „před opicí“...