21. 6. 2017

Psychotronní zbraně 2


Zombírování

"Je možné člověka zakódovat k odporu ke kouření nebo alkoholu. Stejně tak je ale možné ho zakódovat i na zcela jiné věci. Pokud je mi známo, tak na téměř pěti stech našich vojácích, kteří padli do zajetí v Afghánistánu, byly prováděny experimenty tohoto druhu,“ vysvětluje generálmajor Georgij Rogozin.

Pod speciální hypnózou, ne nutně pod energetickým vlivem, jen pod slabými proudy, které procházely po helmě na hlavě, se do mozku zajatých zapisovala určitá informace, příkaz, pokyn. Ta vstoupila až do hlubokých struktur mozku. Po té byl stanoven přístupový kód - sada čísel, zvuků nebo třeba i určitého zápachu či vůně. Po provedení celé této operace se informace uzavřela, a když se člověk probudil, vůbec nic si nepamatoval. K uložené informaci se následně mohl dostat jen ten, kdo znal přístupové kódy. Samotný nositel – podobný časované bombě – o ní neměl nejmenší tušení.

19. 6. 2017

Staroindické Védy popisují neznámý fenomén chladných sil

V českém překladu knihy Vimaanika Shaastra, který je dílem manželů Wiesnerových, jsem na straně 187 narazil na velmi zajímavou pasáž o vzniku tzv. chladných sil. To mne velice zaujalo, neboť jsem se do té doby s žádným podobným termínem ve fyzice nesetkal.
Navíc tato kapitola obsahuje zcela konkrétní popis, kdy a čím jsou tyto chladné síly vyvolány. K jejich vzniku údajně dochází vždy, když se některá z planet (názvu planeta se v uvedeném díle používá i pro Lunu a Slunce) přiblíží k určité stálici. Pak, jak je zde uvedeno, podle příručky Charanibandhana, dojde k interferenci jejich magnetických a elektrických sil a vzniká osm chladných sil. Kniha dále uvádí:
Spis Khetasangraha tvrdí, že existuje osm planet: Mars, Slunce, Saturn, Venuše, Merkur, Luna, Jupiter a Ruru. Rovněž se uplatňuje síla osmi jasných hvězd: Krittika, Shatabhisha, Makha, Mrigashira, Chitra, Shravana, Pushya a Ashwini.


18. 6. 2017

Omluva a prosba aneb záhady nejen archeologické

Vážení čtenáři „Myšlenek o čemkoliv“!

V amatérském nadšení jsem nashromáždil zajímavé materiály o záhadách archeologie. Jak jsem psal, původně jen pro sebe, a když jsem později zjistil větší zájem a nejen v blízkém okolí, poskytoval jsem nasbíraná data dále. Až se nakonec možnost si je stáhnout objevila i zde. Vůbec jsem si v té chvíli neuvědomil, že neuvedení zdrojů a odkazů na ně, jak vyžaduje autorský zákon, bude v tomto případě někomu vadit. Ale vadí a mají pravdu, nebyla dodržena pravidla, chápu.
I to, že se jedná o nekomerční záležitost, bez honoráře a poskytovanou dále zdarma, mne vedlo k domněnce, že snad lidé přimhouří oči nebo alespoň jedno a půjde i jim hlavně o to, aby se informace šířily. Nepřimhouřili, ale nebyla dodržena pravidla, chápu to.
Uvedení materiálů do souladu s autorským zákonem by pro mne znamenalo velké množství času. Zpětně zjišťovat, odkud která fotografie byla, žádat v několika jazycích o svolení, doplňovat poté k jednotlivým obrázkům zdroje a odkazy atd… Jinak by totiž (jak nám bylo sděleno) hrozilo řešení právní cestou a údajně by mohlo vést i k zablokování stránek. Chápu to, nebyla dodržena pravidla.
Těm, kteří se ozvali, jsem se omluvil a slíbil nápravu. Opatření bylo již na těchto stránkách
učiněno a přístup k uvedeným informacím vám byl znemožněn. Dalším krokem je, že prosím vás, kteří jste si tyto materiály stáhli, abyste je (o Záhadách archeologie – 5 částí) dále žádným způsobem nešířili a používali je jen pro soukromou potřebu. Uvědomte o tom i ty, kterým jste to třeba dále poslali. 
Nenapadlo mne, že budu muset něco takového činit, ale nebyla dodržena pravidla zákona, chápu to.
Omlouvám se vám všem, pokud vám to způsobí nějaké nepříjemnosti. Neměl jsem to v úmyslu.
Nal

Zájemci o text se mohou obrátit na adresu: zahadyarcheologie@seznam.cz

14. 6. 2017

Fidget spinner – Pekelná hračka nebo peklo z hračky?

Vážení a milí, dovolím si jednu malou úvahu na téma zvláštní hračky nazývané FIDGET SPINNER. Mne osobně k této hračce přivedla její celosvětová reklama a rychlý úspěch. Ten boom je tak extrémní a natolik rozsáhlý, že je zkrátka podivný a podezřelý, a to i ve světě moderního marketingu a reklamy. Obzvláště, když vynálezkyně této hračky si ji vůbec nenechala patentovat a je pouze „velmi potěšena“ z úspěchu svého nápadu, který nyní může vyrábět, v podstatě kdo chce. Za fidget spinnerem tedy není ani nějaký nadnárodní monopolní výrobce, který by se postaral a staral o světově drtivou reklamní kampaň. Je to s ohledem na všechny okolnosti podezřele rychlý a obrovský komerční úspěch. I ten však někdy vzácně může nastat spontánní poptávkou. Vzpomeňme například naše „céčka“.
Když jsem se na fenomén propagace této hračky cíleně zaměřil, neunikly mi početné formy profesionální negativní a skryté reklamy. Tedy nikoliv náhodné redakční články, ale profesionální informační produkty pracující velmi dobře s technikami reklamního textu a jeho šíření a multiplikace. Říkám vám, je to zkrátka celé divné již pouze tímto omezeným a oborově specifickým úhlem pohledu. Ale asi bych to tak nechal a celou věc přešel, kdyby nedlouho poté nedotáhly mé děti domů první „vrtulku“ a neustále si s ní netočily mezi prsty.

11. 6. 2017

Skutečné ovládání mysli - osobní poznání #3

Došel jsem k dalšímu osobnímu poznání, které bohužel jak už to bývá, plně pochopí pouze ten, kdo k němu došel také sám. Tudíž ani nevím nakolik relevantní je publikování těchto pár vět.

Mít svou hlavu pod kontrolou není o tom udržet své emoce na uzdě, když tě například někdo nebo něco sere nebo nasere, ale o tom, aby k emoci vůbec nedošlo. A nejde jen o emoce, ale i strachy, pudy. Zatím co v prvním případě by se o takovém člověku dalo říci, že má nervy ze železa nebo že se umí ovládat, tak v tom druhém případě je to sebekontrola o několik řádů těžší.
V prvním případě to může být paradoxně dokonce na škodu (viz, článek Jak jsem nepoznal pomoc Vesmíru) s fatálními následky pro krotitele svých myšlenek. V druhém může docházet k silnému ovlivňování reality. A to od  kontroly nejenom těla jako celku, ale i funkcí jednotlivých orgánů až po vznik neočekávaných nebo dokonce nepravděpodobných situací, které na první pohled s člověkem nesouvisejí a vedou k jeho osobnímu prospěchu (nikoli nutně materiálnímu).

I když jsem to už několikrát zmiňoval, udělám to znovu, protože k tématu tohoto miničlánku se to hodí jako zadek na hrnec. Jde o jeden dialog ze známého filmu:

Neo: Chceš tím říct, že uteču kulce?
Morpheus: Ne, Neo... Chci tím říct, že až budeš připravený, nebudeš muset utíkat.

7. 6. 2017

Psychotronní zbraně 1



Před časem jsme na těchto stránkách zveřejnili rozhovor s generálmajorem Borisem Ratnikovem (ZDE, ZDE, ZDE), který v letech 1991 – 1995 působil jako zástupce náčelníka Hlavního velení ochrany prezidenta RF. Dozvěděli jsme se řadu informací o historii výzkumu psychického působení na dálku a jeho využití v rozvědce a i o některých případech z jeho osobní praxe.
Psychotronní zbraně nejsou technologií úplně současnou, protože výzkum na tomto poli probíhá již celé století. Výsledky původních snah lékařů a vědců, zabývajících se zkoumáním lidského mozku a snažících se nalézt příčiny duševních onemocnění, byly postupně převzaty strukturami rozvědky a v průběhu času se staly neviditelnou zbraní současnosti.


V tomto materiálu vybraném z knihy I. Prokopenka Útok na vědomí. Pravda o manipulaci vědomí člověka vám nabízíme další informace z této oblasti, které trochu blíže osvětlují tuto děsivou technologii využívanou v naší současnosti a možná – i na nás.

2. 6. 2017

...řekla: Ahoj, templáři! 2

Dnes přenecháváme slovo Matějovi, jehož pokračování příběhu s Amadeou si můžete stáhnout v odkazech na publikace čtenářů.
Vybrali jsme z něj kapitolu, která sice není zrovna pro knihu nejtypičtější, ale zato přesně zapadá do současného dění kolem sporu zlé České republiky a chudáka firmy Diag Human.













33.  kapitola
No vidíte, takhle hezky jsme si udělali pořádek nejenom v autech, ale Amadea mi „profesionálně“ vysvětlila, že Tantra je naprosto něco jinýho, než jsem tušil. Pak  nasedla do černokněžníka a byla pryč. V garáži zůstala bělounká chuligánka s modrým čírem, na kteréžto výměně jsem nejspíš vydělal majlant, neboť tahle kára je jeden z velmi perspektivních veteránů. S Amadeou je fakt sranda. A člověk se od ní hodně doví. Tedy pokud si ona v instruktorským zápalu nezačne plíst Sympatika s Parasymatikem. A taky je velmi štědrá, anebo spíše špatnej obchodník? To je fuk. Protože dokonalou třešničkou na dortu je u ní to, že se umí udělat vzácnou a ví, kdy se vypařit. A naprosto nechápu, čím si starej tajtrlík jako já zasloužil mít takovouhle kliku. Teda ženskou! No vidíte, je to jen pár hodin, co zmizela, a už mi chybí.

28. 5. 2017

Velký polární vír 2


Mercatorovy mapy
Nakolik se dá legendě věřit? Zachovala se nějaká svědectví o velkém díle starověké civilizace i jinde než v lůně ruské severské tradice?
Zachovala. Jedním z nich jsou znamenité Mercatorovy mapy. Někteří badatelé posuzující tuto relikvii, vyslovují myšlenku, že mapy znázorňují očividně umělou konstrukci – a to navzdory skutečnosti, že se jedná o měřítko kontinentu. Ale na rozdíl od posledně zmíněné tradice nikdo neměl tušení, co přesně Mercatorovy polární mapy zobrazují

24. 5. 2017

Velký polární vír 1

Od školních let mě udivuje fakt, že Golfský proud, ta mohutná masa teplé vody, se ubírá tak daleko na sever a jeho vliv se projevuje po celé Arktidě. Díky němu zde nejsou 70 - 80stupňové mrazy jako v Antarktidě. A díky němu má evropská část kontinentu Eurasie tak mírné podnebí. Dokonce i nejvýchodnější části Sibiře pociťují jeho vliv v podobě cyklónů. Ale jaký mechanismus pohání tyto teplé vodní masy? Proč právě tímto směrem k severnímu pólu? Vysvětlení ve školní učebnici je jednoduché a zároveň nejasné – díky rotaci Země.
Pokud něco není zcela pochopeno, přežívá to ve vás tak dlouho, než se objeví další dílek mozaiky, který spojí dva sousední. A právě takový dílek jsem dostal od svého přítele.

Výše uvedeným odstavcem začíná zajímavý a dobrodružný článek od ruského autora z Krasnojarské oblasti publikujícího pod přezdívkou Sibved. Překlad jeho původního článku jsem doplnil z dalších zdrojů a rozšířil. Začneme malým seznámením se Severním ledovým oceánem, staneme se účastníky jedné nebezpečné poválečné expedice, poté se ponoříme do legend o dávné Hyporboreji a nakonec budeme hledat další důkazy pro nadnesené hypotézy i v minulosti poměrně čerstvé. Doufám, že tento překlad bude i pro ostatní čtenáře dalším dílkem do pomalu vznikající mozaiky.